31.7.2013
Jelikož při našich cestách se, kromě hor, zaměřujeme hlavně na skalní města a hrady, potažmo jejich zříceniny, vyjeli jsme si na hrad, který je ještě pokupě. Na hrad Kost /*150*/, v 10hodin parkujeme auto pod hradem před nějakou hospodou (60,-).
Do hradu je to jen pár set metrů. Přicházíme na nádvoří a hodnotíme situaci. Nad vchodem ke kasám digitální obrazovka jak na hlavním nádraží s informacemi o času prohlídek atd. Jaká to moderna. Vybíráme okruh, tak co nejkratší, aby to děti a my vydrželi. Zamlouvá se nám 60min okruh „Mučírna“ (á120), to by mohlo být navíc i zajímavé, ne jen místnosti plné obrazů. Za čtvt hodinky máme sraz před bránou. Procházíme podloubím a staneme na horním nádvoří. Je odtud pěkný výhled mj. do údolí Plakánek. Po vyslechnutí historie hradu, jenž nyní náleží majetku Kinských jdeme přímo do mučírny, kde následuje podrobný výklad o různých druzích mučení a možností trestů za jednotlivé skutky. Chtělo by to obnovit, říkám si. Pak jdeme nahlídnout do hladomorny, nevábné místo 🙂 Prohlídka pokračuje v zámecké kapli, Nelinka se tu opravde pěkně ozývá. A poslední je zámecká kuchyně, včetně kompletního vybavení. Zajímavostí jsou drážky ve většině nádobí na koření, které bylo v té době prý drahé a bylo ho málo, tak se používalo opakovaně. Tady prohlídka končí, vycházíme ven.
Sedáme si do hospůdky pod nádvořím a ochutnáváme „kostecké“ pivo a hotdog. Docela jde, Nelča si dává přesnídávku. Chvíli posedíme a vracíme se autem k Sobotce. Projíždíme těsně kolem zámku Humprecht /*145*/, tak se tam stavujeme. Parkujeme hned u odbočky k zámku (20,-), jdeme podél hřbitovní zdi, pár schodů parčíkem a před 13. hodinou stojíme před vchodem, je to sem asi jen 300m.
Chceme si prohlédnou jen okolí z věže, vstupenka jen (á20,-). Do horního patra se jde po prostorném točitém schodišti, na samotnou vyhlídku se však prolézá „myší uličkou“. Uzounké schodiště, že sotva protáhnu ramena a stoupání, že skoro lezu po čtyřech. S dětmi trochu problém, ale zvládáme.
Výhled do okolí stojí za to. Je tady otevřená konstrukce krovů kulaté střechy – kopule. Pěkné řemeslné dílo. Hledáme z oken co kde, zapisujeme se do návštěvní knihy a vracíme se dolů. Ve stánku před zámkem si Jíťa kupuje pleškové pivko a dětem kupujeme právě pečené lívance na včelím vosku. Domácí práci degraduje sladká poleva z pixly. Nechápu. Dojíme, dopijeme a jdeme zpět k autu.
V plánu ještě máme najít zde pěstitele růží Pelcovi, ale ze Sobotky se prý odstěhovali někam k Libání, jedeme tam, ptáme se, ale tak nějak bez úspěchu. Měli jsme na přesnou adresu kouknout doma na netu. Máme toho hledání plné zuby, rezignujeme a jedeme přes Jičín domů.
D+J+F+N (v klokance)