neděle, 20.7.2014
Tentokrát jsme jeli netradičně v neděli, protože děda v sobotu sloužil v práci a chtěl jet s námi. Při vybírání dalších cílů pro naše výlety jsem narazil na webu na pěkné fotky z Černohorského rašeliniště, tak proč ne třeba tam.
Vyrážíme ráno před osmou, stavujeme se ještě v Hrabačově pro benzin, pak objížďkou přes Rudník a kolem půl desáté jsme v Janských Lázních /*17*/. Nejprve jedeme na rozhlednu Zlatá Vyhlídka. Projíždíme za město a kousek před Hoffmannovou boudou se dáváme úzkou asfaltkou doleva do lesa. Po 800 metrech jsme před závorou do resortu soukromých apartmánů k nimž rozhledna patří.
Rozhledna se tyčí dalších 21m nad svojí kotou 801asl.
Jitka s Nelčou zůstávají dole, ostatní se dereme nahoru. Výhled však není nijaký zvláštní, v nejbližši době ho kompletně uzavřou okolní smrky, navíc je všude po okolí silná podyma. 
Janské lázně /*17*/
Trochu zklamání, přejíždíme autem zpět do města na odstavné parkoviště úplně dolů do stínu – už teď je na slunci asi 40°C. Od auta koukáme přímo na spodní stanici lanovky, tam ale prozatím nejdeme, jdeme na průzkum města a okolí
Bereme Nelinku do golfáku a jdeme se podívat do centra na kolonádu. (z našeho nejzaššího místa na parkovišti asi 900m)
Cestou hlednáme nějakou občerstvovací stanici, ale všude mají až od 11 hodin. Mimo kolonády, tam už je otevřeno. Jdeme na pivko a na zmrzku. Na něco k zakousnutí bychom museli dlouho čekat, personál nestíhá, tak to oželíme. Kolonáda je malinká, ale pěkná a čistá.
Mám v úmyslu udělat si malé kolečko za městem po NS Střední hřeben. Začínáme u plastiky Krakonoše, strážce hor a symbolu Janských Lázní, který je hned vedle kolonády.
Pohled od Krakonoše zpět na kolonádu..
Cesta vede kolem kostela sv. Jana Křtitele,
vedle něho stojí dům s nápaditým komínem,
procházíme kolem dětské léčebny a za chvilku již pijeme vodu, jako křen, ze Starostova pramene,
stezka je hodně po asfaltu, projíždí tudy i turistický vláček jenž právě míjíme.
Trasa vede až k Hoffmannově boudě, tam až však my nechceme. Proto kousek za bývalým Panským pramenem (nyní je zatrubněn a sveden na kolonádu, kde je označen jako Prameník), to ohýbáme do lesa,
po krátkém klesání, přejdeme Janský potok,
za ním se napojujeme na asfaltku (zelené tur. značení) vedoucí ke stanici lanovky (asi 700m). Ještě zabíhám do auta pro krosnu na Nelinku a od ostatních se dozvídám, že lanovka jede až ve 13hodin, což je asi za 3/4 hodiny. Ideální zajít si na pivko. Hned vedle lanovky je chata Viktorka, místo pod slunečníkem nám před nosem zabral nějaký pár, pak přebíháme k Lučnímu domu, kde u cesty po které jsme šli avizují restauraci se zahrádkou, zahrádka se koná, ale na sluneční výhni. Tak pak už jen hotel Vladimír, snad nás to nezruinuje, nějaké to pivko a limča. Děti kupodivu sami zalézají do dětského koutku a to bez požadavků naší účasti, divný.
Sedáme ke stolu kousek od nich, jsme pěkně ve stínu a pofukuje větřík paráda. Objednáváme pivo, malinovku a zjišťujeme příznívé ceny jídel. Dáváme si meníčko za 109,- (polévka, guláš s bramboráčky a zmrzlina), Jitka místo guláše překvapivě…….svíčkovou. Překvapilo nás „u jídla z meníčka“ servírování guláše, v litinovém kotlíku a pod nimi gelový ohýnek, guláš skutečně bublal. Praktičnost je zase jiná věc 🙂 Jídlo bylo vynikající, porce se nedaly téměř sníst – už se nevešlo ani druhé pivo. Lanovku jsme si při jídle přeložili na 13:30, bychom nemuseli zbytečně kvaltovat.
Parádní závěr I.etapy.
Černá hora 1299asl /*18*/
Itin.: Janské Lázně – lanovkou 2303m – Černá hora-lan. – žlutá 0,3 – r.Sokolská bouda – žlutá 0,7 – r.Černá bouda – žlutá 0,7 – r.Václavák, Nad Javořím dolem – NS Černohorské rašeliništěS 3km (Vyhlídková věž, Hubertova vyhlídka, Velké Pardubické boudy) – r. Nad Pardubickými boudami boudami – modrá 0,4 – r.Černá bouda – žlutá 0,4 – kiosek u Staré lanovky – po cestě 0,5 – rozhledna Panorama /*2048*/ – lanovka
Po výborném obědě, sic trochu přecpaní, si to suneme na lanovku – Černohorský express, na Černou horu (1299asl). Lanovka je kabinková pro až 8 osob, má délku 2303m, převýšení je z 694asl do 1260asl, tedy 566m, jízda trvá 7,4minuty. Zpáteční jízdenku u pokladem platíme 180,-/os, děti do 5let to mají zdarma. Po pár schodech jsme u turniketů a frčíme, je to tu bez fronty. Po chvilce zjišťujeme, že panoramata se moc konat nebudou, všude je stále velká podyma a je vidět opravdu hodně špatně. Cesta uběhne jako nic
a už si nahože v kiosku kupujeme pivko na cestu. Ve stínu tu sice je o pár stupňů méně než dole, ale na slunci je to stejné.
Kdysi slavné Sokolské boudy jsou nenávratně zchátralé, při pohledu na obklad eternitovými šablonami s tím ještě bude mít někdo dost práce.
Máme namířeno po žluté k okruhu NS Černohorská rašeliniště. Po rovině se dostáváme kousek nad Černou boudu, zde se mimořádně nezastavujeme, abychom taky někam došli a pokračujeme dál. Proti naší vůli dost klesáme lanovkou těžce 🙂 nabyté metry až na r. Václavák.
Zde odbočujeme doprava již do samotných rašelinišť. Nadále jdeme převážně po vrstevnici, takže pohodička.
Z okruhu děláme malou odbočku, asi 200m k vyhlídkové věži.
Výška věže je jen asi 6m, není vidět do žádných dálek, ale na krásnou malebnou rašeliništní louku s jezírky, jenž hraje všemi barvami.
Převážná část okruhu vede po dřevěných chodníčcích, je to poctivá skoro 10cm fošna
Z Hubertovy vyhlídky je nádherný výhled na protější hřeben s dominantou Sněžky. Lákání k posezení nám vymlouvá slunce, které sem nemilosrdně praží. Kdyby alespoň nebyla ta mlha.
Kousek za vyhlídkou scházíme odbočuje žlutá někam směrem k Velké Úpě, my se však stále držíme NS.
Hlavní zdejší flóra je pojmenována pěknými stylovými cedulkami.
Ty dřevěné lávky – chodníčky se mi ukrutně líbí
Některé pohledy na rašeliník, mechy a jemno lesní trávu, které nasvicovalo slunce byly úchvatné, jak z pohádky z Nového Zélandu. Škoda, že se to nedá pořádně zachytit.
Po projití rašeliništní loukou cesta pokračuje lesem, kořeny na ní vytvářejí roztodivná bludiště.
Před dávnými lety zpevněná kamenná cesta je trochu o přizabití, což se samozřejmě skoro povedlo Filípkoj, který kouká po všem možném, jen né po cestě.
A konečně Velké Pardubické boudy, jelikož mi došlo v tom vedru pití, byly jako na zavolanou.
Celou dobu jsme čekali, kdy že budeme muset vrátit ty vypůjčené metry dolů z kopce. A už to přišlo. Hlavně úsek po modré byl docela „pěknej“
Jelikož po „výstupu“ nám zbylo ještě dost času do poslední lanovky a i dost žízně, byla zastávka na Černé boudě povinností.
Výhled na modrou trasu odsud už byl i pěkný.
Po doplnění tekutin se vracíme stejnou cestou zpět, až u kiosku U bývalé lanovky odbočujeme ze žluté přímo k rozhledně. Již z dálky tuším neblahé – na rozhledně nejsou žádní návštěvníci.
Rozhledna Panorama /*2048*/ je opravdu zavřená, funguje jen do 16ti hodin. Jsem dost zklamán, ale mohl jsem to předvídat. Prohlížíme si ji alespoň odspodu. Byla vybudována z původního sloupu bývalé lanové dráhy. Vyhlídkový ochoz je ve výšce 21 metrů.
Stíháme tedy ještě předposlední lanovku v 17:30 a před šestou již projíždíme Janskými Lázněmi domů.
Opět parádní výlet, celkem najito asi 10km a získány 3xTZ (17, 18, 2048).
DJNF + babička věra a Franta