2.8.2014
Jelikož stále výletujeme jenom autem, přemýšlel jsem, kam bychom se mohli vydat taky třeba vlakem. Bylo by pěkné jet někam pod Prahu, napadl mne Karlštejn, Konopiště, kde jsem jako malý byl na výletě s mým dědou z Prahy – taky vlakem, trocha nostalgie. Nakonec padla volba na Mělník, zastávka při cestě na dovču se tam nepodařila, tak se tam podíváme nyní.
V sobotu stáváme před pátou hodinou, vlak nám totiž jede 5:54 ze Semil, tak abychom se v půl šesté vykodrcali z baráku. Jede s námi ještě děda s babičkou, snad budou stíhat taky. Na nádraží mají ještě zavřeno, vlak jede na čas, před šestou jsme už za Semilama. Kupujeme zpáteční skupinovou jízdenku Semily-Turnov-Všetaty-Mělník, tedy s dvěma přestupy. Slečna průvodčí se trochu vyděsí, když mi má říct cenu 691,- korun a dobu hledá nějakou levnější možnost, což se jí ale nedaří. Mne cena nepřekvapila, koukal jsem na ní, již na internetu. Každopadně se vyplatí skupinová jízdenka, jinak je cena nehorázná. (skupina se počítá již od 2 osob, první má jízdné 100%, druhý 75% a třetí a každý další za 50%).
Přestupy byly v pohodě, žádné zpoždění a před půl desátou jsme v Mělníce /*427*/
z nádraží do centra se to celkem táhne ikdyž to jsou asi jen 2km, jdeme přes park Na Podolí a pak Vodárenskou ulicí
a jsme před Pražskou bránou, děti si dávají zmrzlinku a my zatím odbíháme se kouknout do knihkupectví, když už jsme taky v tom městě 🙂
za chvilku jsme na náměstí Míru, historickém centru Mělníka, všude mají zavřeno a otvírají až v 11, což je tak za hodinu, holt ranní pivo odložíme 🙂
procházíme postranní uličky, ale zavřeno v sobotu v 10 mají všude, tak pokračujeme kolem kostela sv.Petra a sv.Pavla
k vyhlídce soutoku Labe a Vltavy nad Vinohrady Karla IV. ( na fotce není samotná Vltava s Labem, ale jen Vraňansko-hořínský plavební kanál s Mělnickým zdymadlem – ikdyž ten kanál je taky prokopán z Vltavy a Labe, viz. tabulka na fotce)
malá panoramatická fotka z vyhlídky
je to krása takhle po ránu, skoro nikde ani živáčka, klídek, ticho
pokoukáme, posedíme a po půl hodince jdeme pomalu zpět k náměstí podél vinic a sochy Karla IV.
až vile Karola, nyní je zde Městská knihovna
při pohledu odsud trochu zalituji, že zde nejsme autem (je vidět, jak je na něj člověk zvyklej), protože mne láká malá zajížďka na horu Říp opodál
vracíme se na náměstí, jdeme do s Jitkou do Íčka se pozeptat, jak to vypadá s časy na prohlídku zdejšího podzemí a je každou hodinu, bez komplikací, kupujeme zde TZ a nějaké pohledy, jdeme za ostatními co objevili, ale stále je zavřeno, až po chvíli objevujeme už jednu funkční zahrádku, kde se nám podaří uhasit žízeň, poté si jdeme prohlédnout náměstí s kostelem Čtrnácti svatých pomocníků, hned vedle regionálního muzea, kde právě probíhá výstava plyšových medvídků,
radnice je zrekonstruovaná opravdu krásně
nastala doba oběda, po chvíli okukování jsme vybrali čínskou restauraci ve Svatováclavské, kousek od kostela sv.Petra a sv. Pavla, nmikdy jsem v „číně“ nebyl, ceny solidní, výborné jidlo a na závěr pozornost – švestkový likér (dal jsem si miso polévku a Thajské nudle se symbolem velké chilli papričky – nikdo mi neujídal :), konečně něco trochu ostrého )
po obědě jdeme na věž kostele, děda že počká s Nelčou dole, vybral si stinné místo v nádvoří Mělnického zámku, kde je nyní nějaká restaurace
platíme vstupné (á50,-) a už stoupáme schodištěm nahoru na ochoz kostela /*1894*/
náhon od hodinového stroje je rozveden do všech čtyř stran
zámek z vrchu, vzadu vlevo Mělnická elektrárna
konečně pořádný pohled na soutok Vltavy s Labem
historické centrum, náměstí je úplně vlevo
taky jedna pózička…
je to jen přeci trochu vejška
a pádíme dolů
jdeme se podívat i do kostnice (á30,-),(dle popisu – která pod kněžištěm proboštského chrámu zaujímá prostornou kryptu, má být jedna z nejzajímavějších v Čechách), no nevím, je to hromada kostí v zatuchlé malé kobce, přijde mi to nevkusné, to v Kutné hoře to má alespoň nějakou formu…
jdeme vyzvednout dědu s Nelinkou a zapít oběd jedním v restauraci U Šatlavy, hned vedle íčka, blíží se čas další prohlídky podzemí (15tá hodina), rychle dopíjíme, abychom stihli prohlídku Mělnického podzemí /*1627*/, které začíná právě v tom íčku (á50,-), je to systém chodem v hloubce 8-13m z 13. století, trasa je krátká (asi 150m),
ale na jejím konci je obdivuhodná studna, nejširší v ČR s průměrem 454sm, o hloubce 54m as vodním sloupcem 7m
prohlídka zajímavá, ikdyž jen asi 20 minutová prohlídka, velice příjemná paní průvodkyně a dole chládek 15°C, přičemž nahoře ve stínu je přes 30°C, ukrutná pecka, když jsme vylezli zase na povrch, jdeme se podívat ještě na náměstí vedle kašny na skleněný poklop, umístěný přesně nad studnou, na který nás upozornila paní průvodkyně
a to je všechno, jdeme zpátky k vlaku, po cestě se stavujeme v Tesku pro nějaké zásoby do vlaku a za půl hoďky jsme na nádraží, v 17:40 nám to odjíždí, trochu nás ještě vyděsilo zpoždění vlaku ve Všetatech, vlak měl už dávno jet a nehlásili ani vlak ani zpoždění, tak jsme hledali, jestli nejede jen ve všední dny a podobně, ale nakonec asi o 15 minut později přijel.
A ještě jedno zpestření bylo při cestě vlakem z Turnova, kde měl službu průvodčího zrovna náš kamarád Leoš, tak nám ukázal vlak a dětem dal nějaké reklamní jízdenky.
Před osmou jsme už byli v Semilech, z toho vedra utahaní skoro víc, než po nějakém výšlapu, ale jako vždy všechno klaplo, paráda.
DJFN, babička + děda
190km vlakem, asi 7km pěšky
3xTZ(427, 1627, 1894)