sobota, 27.9.2014
Celý týden hlásí předpověď na pátek a další dny krásné počasí. Raduji se, že konečně budeme s Jitkou moci vyjet za ferrátkami. V pátek však leje celý den. V sobotu ráno je všude mokro a zataženo, moc optimisticky to nevypadá. Na tento výlet hodláme jet už asi tři týdny a tak prostě jedem. Děti dnes necháváme u babičky. Ještě za Libercem trochu sprchne, což nám kazí radost, všude píšou, že na Nonnesteig je zakázáno lézt za deště. Navíc jsme doma zapomněli foťák, což mne nálady taky nepřidá. Holt uděláme pár fotek mobilem.
V půl desáté přijíždíme na parkoviště na druhém konci obce Dolní Světlá (poblíž Jablonného v Podještědí), mělo by to odtud být pod nástup na Nonnensteig asi 2km,
moc aut tady není, je tu úplné mrtvo a všude nápis ať nenecháváme nic v autě kvůli případným zlodějům, není to optimistický začátek
jdeme polňačkou do Němec, alespoň obhlédnout situaci na klettersteigu
„překročení“ německé hranice není žádný problém 🙂
po krátké cestě lesem, s pár pískovcovými skalkami okolo dojdeme až ke kýžené Jeptiščině skále (Nonnenfelsen), na které je naistalovaná ferráta Nonnensteig, jenž vede až na vrchol s vyhlídkou, téměř až k hostinci (Berggasthof) Nonnenfelsen
Ferrata Nonnensteig (délka 400m, převýšení 100m, čas cca 30min, obtížnost B/C + 1 x C/D)

Oproti všem námi vyčetlým informacím – není zde zákaz lezení za deště, ale doslova zákaz lezení na vlhké skále pod pokutou 100Eur. Takže na nějaké případné slovíčkaření v případě problému není dán prostor! Což v našem případě bohužel znamená, že sem dnes nepolezeme, poněvadž kape i z ocelového žebříku dole.
jsem dost nas…, ale co se dá dělat, výstup riskovat nebudeme, alespoň to máme zhlédnuté na příště, jdeme se na vyhlídku podívat holt okolo, po schodech
pár fotek pro přiblížení prostředí – pěšinky mezi skalami
a výhledy na okolní vrcholky jako v Českém ráji
kolem hostince se dereme na vyhlídku
dole hotel Gondelfahrt, u kterého je možné nechat auto na placeném parkovišti (2hod/1Eur, 4hod/2Eur, 24hod/4Eur) a dostat se sem taky
přes ty vrcholky za Jitkou vede trasa ferráty
krásné, trochu odrostlé, bonsaje na skálách kolem
lanový mostek ferráty pod kterým vede cesta k hostinci
únikové místo před lanovým mostem
tak alespoň symbolické foto na ferrátce Nonnensteig
trochu zklamáni (no, spíš víc) jdeme k autu na přejezd na další ferrátu
Alpiner Grat (délka 96m, převýšení 64m, asi 25minut, obtížnost C/D-kolmé stěny)


Jedeme zpátky na Jablonné a odtud na přechod Petrovice/Lückendorf, Lückendorfem projíždíme úspěšně až do nějaké zatáčky na začátku lesa, kde je mapa a rozcestníky – jak německé tak i naše české. Trochu nevíme kam dál, na zdejší mapě ferrátu nenacházím, jen si pamatuji, že za Lückendorfem by v lese po pravé straně mělo být malé parkoviště, všechny byly doposud na levé. Jedeme dál směrem na Oybin, al kousek odsud vidíme napravo v lese 2 auta, to bude ono, otáčíme se o kousek dál u 3 nádherných červených skal hned u silnice – nelze přehlédnout. (foceno za šera při zpáteční cestě)
jsme na místě
malá šipka na parkovišťátku nás utvrzuje, že jsme správně
po cestě potkáváme pár čechů jdoucí odzhora z výstupu z ferráty a ptáme se jich, zda jdeme správně, prý že jo a už vidíme Alpine Grat a další skály za ním
z cesty vede prudká pěšinka blátem nahoru ke skále, naštěstí je tu šipka, jinak bysme to určitě přešli
a jsme na místě
dáváme se na cestu, dnes první Jitka
vylezu na první plošinku
a otvírá se mi nádherný výhled (směrem na Oybin)
Jitka už však mizí někam za roh, lezu za ní
jedna technická 🙂
kuk 🙂
kolmá stěna na další plošinku, trochu vzdušnější, ale v pohodě
Jitku při výlezu pozorovala skupinka německých turistů a po výlezu kolmé stěny jí tleskali 🙂
tady se už výhled otevřel úplně, ještě zápis do vrcholovky
a do finiše na vyhlídku už chybí jen kousek po hřebínku
a je to
z protější skály nás celou dobu pozoroval orel
na vyhlídce
a teď rychle najít nějakou cestu k autu a frčíme dál za Žitavu
Apollofalter ( A/B, délka 30m, převýšení asi 30m, 5minut)
Riesenboulder (C, délka 45m, převýšení asi 30m, 10minut)



Z Alpineru jedeme na další dvě cvičné ferrátka kousek nad Žitavu, V Žitavě je to samá uzavírka a semafor, v obci Oberoderwitz se máme dát doleva a nějak tam dojet, to je tak nějak všechno co jsem si zjistil. Tím pádem jsme dojeli až do Eibau bez odbočení, napodruhé jsme odbočku našli, ale do poslední chvíle jsme moc nevěděli jestli jedeme správně. Auto necháváme na panelovém parkovišti v poli a nahoru jdeme pěšky
zpočátku se jde po panelové cestě
zpočátku se jde po panelové cestě
a asi po 300 metrech se odbočí doprava, je tu na stromě malá šipka, dá se přehlédnout
a dál se jde nahoru podél pole
po dalších asi 800m se objeví Berggaststätte Spitzbergbaude, je zde i příjezd pro auta, ale na parkovišti je symbol odtažení auta pro „nenávštěvníky“ hotýlku
za ní jsou cvičné skály pro horolezce, prošpikované borháky a skobami
s krásnou vyhlídkou do okolí
my však hledáme ferrátky a ty se nám podaří najít od chaty přímo na druhé straně za skálou, jsme přímo na jejich vrcholu, po Appollofalter slézám dolů, je to opravdu pro děti ani se nejistím, jen by to chtělo rukavice, skála se klouže a je to jako bych šplhal po laně
ze skály jen cvrčí voda
přesouváme se na Riesenboulder
tam je nejtěžší asi spodní část, kde se traverzuje po skále bez výstupků asi půl metru nad zemí, což ale vynecháváme, protože je to prodojené vodou
jen si vylezeme asi 30 metrový úsek, který svou kluzkostí dá taky malinko zabrat
obě ferráty jsou jen cvičné a vcelku o ničem, zajímavější by bylo si zalézt na zdejších cvičných skálách
a nádherná je zdejší vyhlídka
suprově mají vyřešen popis okolních vršků – na nerezovém zábradlí je vyrytá ryska přesně směrem na popsaný vršek, jde to okem krásně zaměřit, je to jednoduché a přehledné, člověk to nemusí hledat v nějaké reliéfní mapce
ještě fotečka z vyhlídky a rychle sestupujeme k autu, jelikož celý den vesměs svítí, jdeme zkusit štěstí zpátky na Jeptišku, snad bude trochu oschlá a někdo tam poleze….
je půl páté a příjíždíme do Jonsdorfu na placené parkoviště, které jsme vyděli ráno z Jeptišky, platíme 1Euro na 2 hodiny, bereme proviant a jdeme zkusit štěstí
Jeptiška z boku, jednotlivé vršky budeme přelézat
Ferrata Nonnensteig (délka 400m, převýšení 100m, čas cca 30min, obtížnost B/C + 1 x C/D)


Je to dobré, před námi se nahoru derou také nějací 2 češi a skála vypadá docela oschlá. Máme velkou radost, protože kdoví jaké bude počasí v nejbližší době a táhnout se příště 100 km sem a zase zpátky je zbytečné a neslezená feráta na kterou se měsíc chystám by mi nedala spát, nedejbože třeba celou zimu.
Jitka jde první, nástup je v pohodě
pohled na nástupní místo s lavičkou
po plotýnce další šutrák k překonání
a za ním je natažený most, je kousek nad zemí, takže ani žádné vzrůšo
až do půlky vede jen asi metr nad zemí, jde se k němu po odvázání dostat i z boku
za mostek se je potřeba vyhoupnout na další šutrák a přechází se k druhé části
nejdříve se jde roklinkou na úzkou římsu
po té se traverzuje na „vzdušné místo“
pohled ze vzdušnějšího místa, již nad traverzem, směrem dolů
jinak úspěšně zdolává nejtížeji značený převis v pohodě
na převisu
pokračujeme dál přelezením malého hřebínku
za kterým je únikovka k chatě, my však jdeme přes lanový most
za ním ferráta končí, ještě jeden pohled na vrcholky a balíme a rychle k autu
dole u parkoviště pro auta je i parkoviště pro koně, má výhodu, že je neplacené…
Nakonec jsme úspěšně zdolali všechny ferrátky, které se zde nacházejí a frčíme domů. Určitě se sem však chceme vrátit někdy i s dětmi jen tak na procházku, je tu krásná a námi neprozkoumaná krajina plná skal.
DJ
najeto 220km, pěšmo asi 8km, vylezeny 4 ferrátky
dobré stránky ohledně ferrát jsou http://ferraty.unas.cz/ a http://www.horydoly.cz