neděle 2.11.2014
Počasí vypadá na krásný slunný den, táhne mne to někam na kopec, před polednem vyrážíme na Jizerku, kam je to tak nějak nejblíž. Před lety se vedl náš vůbec první výlet s dětmi, resp. tehdy jen s Filípkem a to ještě v klokance. Celé léto jsem měl v plánu sem zajet i s Nelinkou, aby nezůstala ochuzena, tak to vyšlo až nyní.

Po poledni přijíždíme na placené parkoviště (50,-) na Jizerku a vidíme, že nejsme sami, koho počasí vytáhlo ven
jdeme stejnou trasou jako minule – NS Tří Iseriny
slunce v lese kouzlí nádherné barvy
nastupujeme pod Bukovec (1005asl) vysokou vrstvou listí
a bereme to přímo nahoru, Fífa to bere poklusem
ze zdejší vyhlídky
se nám otevírá první pohled na JV, na Krkonoše
na vrchol je to již jen kousek, ale krpál, ač krátký, je to pořádný
na vršku se dětem líbí, jak se brodí ve vysoké šustící trávě
pohled do polske části Jizerek, nejvyšší vrchol na obzoru je myslím Wysoká Kopa (1126asl)
tady někde jsme se posledně s miminkem váleli 🙂 a jedli borůvky
celá osada Jizerka jako na dlani
scházíme z Bukovce směrem k osadě
pohled na osadu o 100m níž
jdeme po asfaltce a je to tu jak na Václaváku, procházíme kolem Pyramidy a hotelu Panský dům
kolem bývalé sklárny Nová huť a po celkem asi kilometru po dálnici odbočujeme společně s trasou NS na luční pěšinu, k našemu překvapení a velké radosti, jsme jedni z mála
přecházíme přes potůček Jizerka, o kterém jsem se nejdříve domníval, že je to Safírový potok, ten se však s Jizerkou spojil již o 200metrů dál
dáváme si malou svačinku
a pozorujeme prohánějící se pstroužky, napočítali jsme jich bez většího pátrání asi 20
míjíme další chalupy, nevím jestli jejich majitelé jsou tak soudní či tu tak funguje stavební dozor, ale docela sem zapadají, jsou si podobné a neřvou do dálky, prostě takové horské chaloupky, no chalupy
chvilku se zdržíme i na místní pláži, ne že bychom se chtěli opalovat, ale nemůžeme odtud dostat děti
jako dnešní cíl jsme si dali dojít na rašeliniště Jizerky, což se nám daří
sluníčko začíná pomalu klesat a s ním i okolní teplota, zpátky to bereme bez oklik po dálnici, rozhlížím se, v těchto místech by někde měl být Hnojový dům Gustava Ginzela, resp. nová chalupa, vystavěná po té jeho kouzelné, avšak bohužel vyhořelé, jako dítě jsem ji také navštívil, je to ona?
ANO, je to ona
přidáváme do kroku, před námi souměrná krtičina Bukovce
a kolem čtvrté jsme zpátky na parkovišti
tak rychle nasedat, ještě dojet domů a parádní výlet je za námi…
DJFN
najeto 65 km, kvůli zajížďce přes Dolní Kořenov, na 31.října deklarované otevření průjezdu Horním Kořenovem se cestářům nějak nepovedlo, nachozeno jen necelých 8km a bez piva