pondělí 29.12.2014
Konečně přišel taky jeden slunečný den, poslední dobou je jich nějak málo. Že bychom se po dlouhé době někam vydali? Ale kam? Počasí je takové nejisté, za chvíli se může zatáhnou a začít sněžit, navíc je brzo tma.
Doma, při listování knihou „Rozhledny a ztracené hrady“, kterou jsem dostal k vánocům, jsem narazil na Allainovu věž, jenž by měla být asi 2km od rozhledny Tábor, tady kousek za Lomnicí nad Popelkou. Pojedeme tam, na hodinovou procházku.
Přibalujeme malé sáňky a po půl druhé úspěšně dojíždíme na vrchol, cesta se zde udržuje jen protahováním, naštěstí jsme však nikde v prudších pasážích zastavit nemuseli. To už by byl s rozjezdem možná problém. Stále krásně svítí sluníčko a ojíněné stromy všude kolem se jen třpytí. Trošku mrzne, sníh krásně křupe pod nohama.
Před námi 35m vysoká Tichánkova rozhledna /*958*/ na kopci Tábor, byli jsme tu již několikrát, nikdy však nahoře, dnes to snad napravíme.
Nejdříve však kudy k té Allainově věži…
severní stranou vrcholu Tábor vede 400 metrů dlouhá Křížová cesta, vybudována v roce 1898 mezi poutním kostelem Proměnění Páně na Táboru a studánkou s kapličkou a plastikou Krista uzdravujícího nemocné, cesta dále pokračuje po červené do Lomnice/Popelkou
uvedený kostel, Proměnění Páně, máme hned za zády
Nelinka sedá na sáně a pokračujeme dál kolem místní zajímavosti – cvičiště pro výcvik norních psů
trochu jsem čekal a doufal, že půjdeme po dlouhou dobu očekávaném sluníčku, ale cesta ač na jiho-západ vede stále lesem, takže ze slunce opět nic nebude… a tolik jsme se těšili 🙂
a zase les
a stále les ještě
až konečně chvilku po druhé hodině jsme u Allainovy, tato původně vyhlídková věž byla postavena v roce 1862 stavitelem Josefem Pruvotem, je vysoká 13 metrů a postavena v novogotickém stylu z pískovcových kvádrů a má osmiúhelníkový půdorys. Na všech fotkách je polorozpadlá a kolem samý nálet a stromy, na info tabli se dočítáme, že byla nedávno (červenec 2014) zrekonstruovaná a okolí taktéž zrevitalizované
Allainova věž /*2347*/ v celé kráse, škoda jen, že nebyla zachována možnost na ní vylézt
pohled od věže dolů směrem k Jičínu (leží odtud jižně cca 6,5km vzdušnou čarou) na čerstvou mýtinku s posezením a nově zbudovaným rybníčkem napájeným z místního pramínku
pohled do vnitřku věže, jen to schodiště kdyby bylo…
Nelče začíná být asi zima, přestože krásně svítí a je nabalená o několik vrstev víc než Fífa – alespoň to dává najevo dost pronikavým křikem, nezbývá nám, než se dát na ústup a otočit to k autu
cestou se ještě snažím udělat pár fotek třpytících se stromů okolo
a už jsme u auta, na rozhlednu se už nikomu moc nechce, teda mimo mne a Fífy, takže jdeme sami, vedle vstupních dveří na rozhlednu je právě úplně ne moc sem zapadající kresba k příležitosti rekonstrukce rozhledny v roce 2006
při vstupu do rozhledny je kovový turniket, který vás vpustí na jinak nehlídané schodiště po vhození 20ti korunové mince, nahoru je to nějakých 145 schodů, bohužel po cestě mi vypovídá službu foťák – vybitá baterie, tak beru telefon a po rozsvícení displeje se vypíná též – zapoměl jsem vypnout GPS a baterie jsou taky KO, je to pech, foťák už zapnout ani nejde, telefon ještě jo, tak rychle naslepo dělám pár fotek…
S Filípkem sbíhám dolů a v 15:20 odjíždíme domů…
DJFN + babička Věra
najeto 50km
ujito pouhých 4km
počasí slunečno, -3°C