neděle 19.4.2015
Je krásná slunná neděle, sice trochu víc pofukuje, ale stále zahálíme doma, tak se rozhodujeme jet alespoň na nedaleký Kozákov, na rozhlednu, na které jsme léta nebyli, coby rodinka ještě nikdy.
Při jízdě na vrchol Kozákova (744asl) (*146*)se trochu obáváme, zda je rozhledna otevřená. Takový pěkný den a nikoho na ní nevidíme. Parkujeme hnedka před ní a … otevřeno mají. Uff. Jdeme hned nahoru, s každým schodem fouká víc a víc a nahoře je to už pěkný fučák.
Tato ocelová věž, původně sloužící hlavně jako vojenská translačka, byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1995. Po vystoupání 124 schodů na vyhlídkový ochoz se nám otevírá nádherný výhled na Český ráj a Pojizeří, České středohoří, Lužické, Orlické a Jizerské hory, Ještěd, Krkonoše a Broumovskou vrchovinu. Za pěkného počasí lze vidět až čtvrtinu Čech a dalekohledem lze na obzoru zahlédnout i nejvyšší budovy Prahy.
pohled na Krkonoše
dole v popředí s komínem bývalé kotelny Semily, napravo od nich Benešov u Semil a v okolních kopcích rozsety další vesnice
a jen se otočím o 180° – rovina a úplně fascinující pohled směrem do kraje na JZ, všude mezi poli, lesy a loukami, kam až oko dohlédne jsou rozsety jako malé barevné krabičky domy, kupky smetené na hromadu – města jako Turnov, Hradiště, Boleslav a kolem pár poházených menších vesnic až zakutálené krabičky samot. V dáli občas nějaká ta krtičina – Bezděz, Ralsko a spousty dalších. Pro mlžný opar to na fotce tak nevynikne, ale je to vážně nádhera
SZ Ještědskokozákovský hřbet (Ještěd – nejvyšší „kopeček“ v dáli)
ještě jednou ty krabičky..
dětem začíná být ve větru zima, tak slézáme z rozhledny a jdeme se pokochat za chatu, kde les nebrání ve výhledu… zrovna zde pilně závodí Turnovští radioamatéři, antény se točí ostošest
ale to už přecházíme kolem Kozákovské chaty a po louce míříme mezi stromy, chceme se podívat do málo známého Měsíčního údolí, nechce se nám po silnice, kde někde vede červená trasa a doufáme že na červenou natrefíme, což se nějak nedaří , jdeme lesem přes polomy a v mapě na mobilu mi to ukazuje, že bychom měli být již na trase, ta však nikde není,
nevadí bereme to vykácenou mýtinou, však na červenou někde natrefíme (až doma u PC zjišťuju, že trasa červené na Mapy.cz na webu a na stejných mapách pro telefon se liší, pravdivé jsou ty internetové, nevím kde nastala chyba, myslel jsem, že jsou identické), ale je to dolů docela krpál
scházíme však bez problémů a ocitáme se na nějaké pěšině, ok jsme na trase
ještě odbočujeme z trasy hledat nějakou jeskyni, která je v mapě asi 100m od pěšiny, ale nenacházíme ji, nějak nám to dneska nevychází a takové zarostlé lesy máme u baráku taky, snad to bude lepší…
a je! vracíme se na červenou a po pár metrech se nám otevírá malebný skalní hrádek, aha to je ta jeskyně, jen oproti mapě trochu jinde – „Drábovna pod Kozákovem“ 667asl, a odtud se mění svět, do teď to byl chladný zarostlý les, všude samý polom a nyní, jak mávnutím kouzelného proutku je to Český ráj se vším všudy – vyhřáté pískovcové skály, borovice a listnáče, kterými prosvicuje jarní slunce, pod nimi borůvky a brusinky, písečné pěšinky – netušil jsem a asi i většina lidí, že tu něco takového je..
ručně vytesaná jeskyně v pískovci
pohled z Drábovny zpět k vrcholu Kozákova
další detail Drábovny
ukrutně mám rád „přerostlé bonsaje“ na vrcholcích skal
a to jsou již mnou popisované prosluněné pěšinky
v jedné ze zatáček, která pak pokračuje někam do vesnice scházíme z červené na lesní pěšinku, abychom si trochu nadešly
co to? před námi se otvírá masiv pískovčáků, ne že by jsme je v Českém Ráji ještě neviděli 🙂 , ale kde se to bere tady?
a což teprve za rohem, zkratkou nejdeme, jdeme pěšinkou podél masivu pískovcových skal, jsou dost drolivé na lezení nic moc
cesta není zrovna dvakrát schůdná
zkratka to nakonec moc nebyla, v duchu „bylo to dál, ale zase horší cesta“, ale stála za to!
jsme v Měsíční rokli, což je Přírodní zajímavost, vzniklá při pronikání materiálu z něhož je Kozákov, přes pískovcovou desku.Skály se rozestoupily do podoby písmene „V“, v nejužším místě je puklina široká pár metrů a v nejširším několik stovek. Jsou tu k vidění jeskynní převisy – pece, Babí a Kudrnáčova pec a nahoře pod Drábovnou byla Zemanova pec.
nám však do oka nejvíce padla nedaleko pohozená kamenná kostka
protější strana skal Měsíční rokle než kolem které jsme sestupovali dolů
nyní tam nezbývá nic jiného, než se touto roklí za stálého stoupání vydat zpět na Kozákov
na konci rokle je docela pěkný stoupáček
ale pak už to zase jde – malebnou lesní pěšínkou
se dostáváme k další tabuli „Naučné stezky Kozákov“ – nevím, jak je to možné, ale o ní jsem na netu nenašel zhola nic, jako by tu téměř nebyla, nebo špatně hledám? tato stezka nevede Měsíčním údolím, ale z Kozákova kolem Drábovny a pak na vrstevnici 550m (viz mapka) traverzem doleva (na mapce je to patrné jako lesní pěšina, my jsme si to z této křižovatky protáhli ještě dolů do Měsíční rokle) a po cca 800 metrech se to napojuje na „naší“ trasu zde:
na tomto zastavení jsme našli takovýto výtvor, ale nepřišli jsme na to, co má představovat a ani nikde jsme se to nedočetli
odtud dál traverzujeme lesní cestou přes pár vodotečí s blátíčkem a přicházíme na rozcestí „Pod Radostnou studánkou“
po 500 metrech jsme u Radostné studánky
pramen je jímán do obecního vodovodu a k radosti dětí je přepad vyveden k osvěžení kolemjdoucích
no a odtud už jen kopcem nahoru (připadalo mi, že když bych předpažil, musím se ve stoje stráně přede mnou dotknout:) )
a v půl páté jsme u auta a frčíme domů
Povedený pěkný výlet, původně jsme sem jeli, abychom poznali trochu Kozákov, když ho máme skoro u baráku a čekali tak nějak nudnou procházku lesem. Přineslo nám to však překvapivé až dechberoucí pohledy s dalekými výhledy a krásnými pískovcovým městem. Počasí také parádní, kolem 15°, na kopci foukalo, ale pak už byl celou dobu klídek.
Zajímavé je, že alespoň co jsem se zatím kolem sebe ptal, nikdo o tomto místě téměř neví. Přitom každý byl na samotném Kozákově stokrát. Nám to sice vyhovovalo, za celou dobu jsme nepotkali živé duše, kromě dvou místních, kteří si tudy někam zkracovali cestu. Je to škoda, o naučné stezce nikde ani písmeno, navíc chátrá a někde jsou tabule již v dost špatném stavu. I ten přepad z pramene by mohl být trochu kultivovanější než koukající polyetylenová trubka. Spíš to vypadá, že někdo tu něco postavil, aby se mohla hlavně čerpat dotace a dál to již nikoho nezajímá. Hlavně, že se vybírá za parkování u rozhledny. Je to škoda, nám to však na potěšení nic neubralo!
DJFN
autem 26km, pěšky 6km
1x TZ (146)