sobota, 1.srpna 2015
Odjezd, Stoderzinken
Je sobota, týden dovolené v Alpách utekl jako voda a nastal čas odjezdu. Nikomu se odjet nechce, chtělo by to tu zůstat ještě minimálně týden. Po deváté hodině máme již všechny věci pobalené a nanošené v autě, ještě prohlédnout, zda někde něco zapadlého nezůstalo a jedeme. Aby celý den nebyl opravdu jen odjezdový, naplánoval jsem zastávku a výšlap na nedaleký vrcholek Stoderzinken (2048m) kolem malebné kapličky Friedenskirchlein.
na konci Haus am Enstal, na křižovatce na hlavní průtah údolím Enstalu ještě zastavuji
a fotím naposledy místního maskota Hausu – ovci, zde zahradnicky ztvárněnou
po B320 jedeme východně na Liezen, z ní odbočujeme doleva do Gröbming a po krátkém zamotání se v jeho uličkách na již jmenovaný Stoderzinken (2048m), projíždíme automatickými závorami mítné brány a už si to frčíme serpentýnami po Mautstrase na parkoviště pod vrcholem, ta je dlouhá skoro 10km – snad nám při zpáteční cestě brzdy neshoří (Haus – parkoviště – 30km)
zrovna když projíždíme pod lanovou dráhou Zipline (je to lanová dráha dlouhá cca 2,5km, kde zavěšeni v postroji s kladkou na laně jedete dolů až 115km rychlosti vysoko nad vrcholky stromů, cena cca 20Eur), tak zrovna někdo po ní sviští dolů
krásná silnice na vrchol
rychle parkujeme a vyrážíme vstříc poslednímu letošnímu alpskému výšlapu
procházíme místní osadou s hospůdkou Steinerhaus, kde později kupujeme kupon pro průjezd mýtnicí (v hospůdce stojí 9Eur, ale u mítnice v automatu 13Eur!)
trochu rozeschlá
tak na Stoderzinken doprava a asi 45minut (pro zvětšení mapky klikni na foto)
pomalu stoupáme lesní šotolinovou cestou, míjí nás několik nadšenců s paraglajdy
dnešní počasí na Dachsteinu mě opravdu dost se-irituje
údolí Enstal, městečko Schladming
pohled zpátky – kopec nad hospůdkou Steinerhaus
naše přechodné bydliště Haus am Enstal
pohled přes Enstal na hřebeny Nízkých Taur
památník štýrského básníka Petera Roseggera
vychutnáváme si s ním stejný, krásný výhled na údolí Enstal a Nízkých Taur
po důkladném nakochání se pohledy na mohutné údolí pokračujeme stezkou po vrstevnici ke kostelíku Friedenskirchlein a již odsud slyšíme tlouct jeho zvon – když přijdeme na místo zjišťujeme, že ono zvonění vyvolává vhození drobných mincí škvírou do dárcovské kasičky
Friedenskirchlein – na jižním svahu Stoderzinken
asi desátá fotka údolí Enstal směrem k západu (k Radstadt), hřebeny Nízkých Taur, veprostřed Haus am Enstal, vlevo část vesničky Aich
a taky jedna k východu (směr Liezen), dole vesnička Winkl a dále Gröbming
ještě foto na terase
a já s Jíťou se vydáváme k vrcholu „stezkou pro odvážné“ 🙂 , jenž by měla být zakončena kraťoučkou cvičnou ferrátou, naši s dětmi se vrací kus zpět a jdou okolo
cesta je trochu příkřejší, ale možná jsme tudy mohli jít všichni
cesta je trochu příkřejší, ale možná jsme tudy mohli jít všichni
i ferátka by se dala s nimi obejít nebo se jet tak přidržovat
ferátka má několik variant od B po D/E, cvičně si dávám tu nejtěžší po hladké stěně, no být to skutečná feráta, chtělo by to lezečky, tady se tahám jen na rukách a to na ferátě která trvá 4-6hodin by moc nešlo
závěrečná lávka
ferátku jsme zdolali, ale zbytek naší skupiny nikde, tak jim jdu naproti a vypadá to, že lehká cesta okolo byla snad náročnější než ta naše, navíc Fífoj se udělalo nějak zle a nemá na nic náladu, asi z tepla, tak ho beru alespoň za krk, nahoru je to již jen kousek
i když s trochu terénní vložkou, ostatně jako tady všude
a dlouho tu nebyl pohled do Enstalu 🙂
a jsme s Fífou na vrcholu Stoderzinken (2048m), po deseti minutách dorážejí i ostatní
jedna vrcholovka s pozadím Dachsteinu
vrcholový kříž, Enstal k východu, tudy za chvíli pojedeme domů
Gröbming
pohled na sever k Totes Gebirge
pohled kousek víc k západu (SSZ)
a nám letos nepřející Dachstein
na vrcholku trávíme dobrou hodinu a půl, než pojedeme domů, chceme si vrýt tu nádheru do paměti, přesto přichází čas a jdeme dolů tentokrát severní pěšinou
a jsme téměř zpátky
ještě jedno ohlédnutí za úžasným vrcholkem
je po půl páté, malá svačinka z vlastních zásob, nějak nastrkat věci do kufru a…………. jedeme, v Gröbmingu ještě tankujeme benzin a pak už jen směr Liezen, přes B138 nadjet placený tunel skrz Bosruck pak po A9 a následně po A1 až do Linz, přejet hranice a České Budějovice, Praha a domů
západ slunce z dálnice
s jednou přestávkou na benzince na kafe jsme v půl jedenácté doma
Byl to úžasný týden, do Alp se budeme od nynějška jistě vracet každoročně. Snad se něco povede i třeba dříve než za rok. Co však bylo na zpáteční cestě smutné byl návrat do naší republiky. Čeho jsme si před tím nevšimli, bilo nyní do očí. Hned po přejezdu hranic ukrutný bordel všude a hlavně kolem silnic, neupravené vesnice, špína, zchátralé bilboardy, „černo“, no prostě děs.
celkem najeto 1500km
mapka Stoderzinken
