sobota, 23.7.2016
Jelikož loňská dovolená v Alpách byla supr, nedovedl jsem si představil, že by se letos jelo někam jinam. S předstihem zajišťuji ubytování. Jsem na vážkách zda opět do Schladmingu, kam mne lákala možnost mít kartu Sommercard k ubytování, na kterou jsou veškeré turistické zajímavosti v tomto údolí zdarma. Na druhou stranu nerad jezdím na stejné místo, naštěstí, i když jsem měl ubytování ve Schladmingu domluvené, začal majitel na poslední chvíli měnit podmínky a než takové jednání to raději někam jinam. Nabízelo se ubytování v apartmánech v Bad Gastein, které po pár mailech dopadlo výborně. Apartmán s 60m2 se všemi poplatky za nějakých 80Eur/noc.
Do samotné údolí Gasteinertal seprojíždí tunelem a skládá se ze tří městeček Dorfgastein, Bad Hofgastein a nejvíce na jihu Bad Gastein. Alpy navštěvuji hlavně za účelem turistiky po hřebenech s pěknými výhledy a ulovit sem tam nějaký ten vrchol. S dětmi však vyjít na hřeben a tam ještě uspořádat nějakou tůru by byla blbost, když se člověk klikatí několik hodin nahoru s vyhlídkou, že to samé zase půjde dolů, už se mu nikam ani moc nechce, resp. ani časově to v jednom dni nejde moc skloubit. Takže super jsou na to lanovky, člověk za pár minut vyjede nahoru a buď se dá ujít nějaké kolečko nebo sestoupit něžně zpět do údolí. Ono i tak to dá s prckama, a nejen s nima, těch 15-20km po hřebenu zabrat a hlavně i časově. V samotném údolí jsou 4 letní lanovky, z Bad Gasteinu na Graukogel(2492m) a Stubnerkogel (2264m). Z BadHofgasteinu vede Schlossalmbahn k Hirschkarspitze (2119m) a z Dorfgasteinu na Fulseck (2033m). Plná cena za jízdu nahoru je nějakých 21,5Eur/os., což není zrovna nejmíň. Na internetu však objevuji existenci tzv. Almorama card, která stojí ve 4denní variantě 50Eur (děti nad 6 let 25Eur) a umožňuje užívat lanovky neomezeně. V Alpách se opravdu vyplatí dívat se po takovýchto kartách, dávají mnohdy velikou slevu, je to trochu něco jiného než u nás např. v Krkonoších, kde člověk za ní vyplázne třeba litr a má na ni slevu pár procent a ikdyby se opravdu snažil, tak se mu ty peníze nemůžou vrátit – alespoň tak to bylo, když jsem vyčítal podmínky různých karet… Souhrnem ubytování zajištěno, nějaký program taky a tak se nezbývá než těšit na konec července.
Ještě den předem se ptám Tondy, který tam často jako řidič jezdí se zájezdy, na nějaký dobrý tip, kde bychom se mohli po cestě zastavit. Chceme vyjet brzo ráno, ale ubytko je až po 16. hodině, tak něco pěkného, ale ne moc vyčerpávajícího. Dostávám tip, odbočit za Salcburkem v Bischofhofen na Mühlbach am Hochkönig a z něj vystoupat po neplacené horské silnici až do nějakých 1500m/m k chatě Arthurhaus a že po vrstevnici se dá jít pěknou procházkou s výhledy.
Vyrážíme ráno v půl čtvrté po trase Praha, Č. Budějovice, Linz, Salcburk. Děláme jen krátkou zastávku na Benzině kousek za Českými Budějovicemi ve Velešíně, kde dotankováváme a kupujeme rakouskou dálniční známku. Až na asi půlhodinovou kolonu v důsledku nehody nějakého osobáku cesta probíhá rychle, bez zdržení a bez zastávek, což posádka druhého vozu nelibě nese, ale sdělila mi to až v cíli, byťže jsme celou dobu v kontaktu přes malé PMR vysílačky z Lídlu.
před půl dvanáctou již stoupáme krásnou silnicí z Mühlbach am Hochkönig serpentinami na parkoviště 
po chvíli jsme již u chaty Arthurhaus (1520m)
a po projetí automatickou závorou parkujeme na vrchním parkovišti (2Eur), autu nějak stoupá teplota, nefunguje větrák po vypnutí klíčů, ono to blblo i doma, ale měli jsme za to, že to dělal termostat, který se vyměnil, no budu muset na to dávat pozor, snad domů dojedeme (čerpadlo mělo z nepochopitelných důvodů vylámané všechny lopatky, ale to jsem zjistil až později v ČR, nevím jak to vůbec mohlo chladit)
vylézáme, protahujeme se a kocháme se nádhernou přírodou, počáteční stěny pohoří Salcburger Kalkalpen s nejvyyším Hochkonig (2941m) – ten ale není odsud vidět
vytipovávám, která že by to mohla být ta vycházková cesta, co myslel Tonda a po malé svačince se vydáváme na cestu, na SV po AV 430 k Mitterfeldalm, kolem pěkné chaloupky, která je k pronajmutí
s neméně stylovým lyžařem
jdeme jen tak v kraťasech a v sandálech, je to trochu v kontrastu s ostatními, jenže ti jdou na tůru, my jen na procházku
pěšinka se celou dobu zařezává do stráně a je docela vedro
tady i do trochu tvrdší stráně
a po výhledu jen do malého údolíčka, které traverzujeme, se za zatáčkou otevírá výhled na nedaleké, ne moc velké, pohoří Tennengebirge s nejvyšším vrcholem Raucheck (2450m), přímo proti nám jsou v tomto masivu poměrně známé jeskyně – nad městečkem Werfem
v údolí před námi vede dálnice po které jsme přijeli ze Salcburku, Bischofhofenu dál na Sankt Johann im Pongau z kterého odbočuje dálnice údolím Ennstal – Radstadt, Schladming, Ramsau, kde jsme byli vloni, ale přirazili jsme tam z druhé strany; zasněžené vrcholky v pozadí – Dachstainské pohoří-ledovec
popojdeme ještě kousek a už na nás vykukuje místní chalupa na Mitterfeldalm (1670m), náš dnešní cíl
skalní stěna Vierrinnenkopf nad chalupou, cedule na plotě ukazuje cestu k obtížné a dlouhé ferrátě Koenigsjodler na Hochkonig
Tennengebirge s nejvyšším Raucheck (2450m)
Tennengebirge trochu blíž…
je čtvrt na dvě a tak si na chvíli sedáme – pivko a dětem jablečný mošt se sodovkou (Apfelgespritz za 3,30), ten je však svou chutí moc nenadchnul a tak zbývá na mně
skála nad námi ční jak namalovaná
ceník pro info…
po malém občerstvení se vracíme s odhodláním se jet ubytovat, po cestě nacházíme ještě krumpáč, ale máme dovču raději ho tu necháme
odjíždíme po půl třetí, protější vrchol, kam mířila spousta lidí Hochkeil (1782m) vynecháváme
nevracíme se zpět na Bischofhofen, ale jedeme druhou stranou na západ přes Dieten am Hochkonig, navigace mi ukazuje, že je to blíž a hlavně to poznáme zase trochu jinde, začíná pěkné stoupání a jedu za traktorem, teplota motoru stoupá – zjišťuji, že na ochlazení potřebuji větší otáčka, zastavuju ať si traktor poodjede a trochu zatůruju motor, teplota hned padá
s obhospodařováním prudkých strání si tu hlavu rozhodně nedělají, jsou tři hodiny, tak voláme zda se můžeme přijet za cca půl až třičtvrtě hodiny ubytovat a že jo a že máme na místě zavolat
projíždíme tunelem a jsme v údolí Gastein (Gasteinertal), projíždíme Dorfgasteinem, Bad Hofgestein ( je zajímavé, že silnice vede všemi vesnicemi, kolem obchody ad. a všude povolená rychlost 100km/h vč. kruháčů, jen sem tam místy omezena na 80km/h a je to turistická, lázeňská oblast a provoz plynulý, bez problémů, to snad jen u nás musí být v každé vesnici s jedním barákem 50km/h) a konečně jsme v Bad Gastein, ulici nacházíme hned, chvíli hledáme náš samotný byt, ale jak se toho chopím já i to se po chvíli vyřeší (viď Jíťo?);
Jitce se volat po cestě nějak nechtělo, že zavolá až od apartmánů, a tak pána chytáme po úklidu bytu skoro na odjezdu, resp. chytá on nás a ptá se, zda nejsme Ti co mu před chvílí volali – prý máme štěstí, přijeli další hosté vedle do vesnice a vrátil by se cca za dvě hodiny – takže to jsme měli fousové, o to rychleji nás však zaškolil do místního odpadového hospodářství a užívání bytu a nastalo tahání krámů – vypadalo to, dle jejich množství, že tu budeme aspoň měsíc
19:00 – vše nanošeno, tak nějak poklizeno a po malé siestě vyrážíme ven to trochu omrknout, hlavně tedy na nedalekou spodní stanici lanovky na Graukogel, kolem které jsme přijížděli autem a vím že je nedaleko a ráno ji mám v plánu využít k prvnímu výletu;
údolí Gastenertal směrem k severu – tímto údolím jsme sem přijeli a budeme jím cestovat celou dobu pobytu
a ještě jednou
a ještě jednou
Bad Gastein je vlastně takové docela malé lázeňské městečko, neměli jsme čas ho nějak moc procházet, protože každý den resp. večer po návratu z hřebenů, při cestě do města začalo pršet, ale co jsme stihli nestálo moc za vidění, nelíbilo se mi vůbec
stanici nalézáme, provoz od 8:30 jak je avizováno na internetu sedí, je to sem 5-10 minut pěšky a info o Almorama card sedí také vč. ceny
pohled k jihu na nedaleký Kreuzkogel (2688m), vede na něj lanovka z nedalekého údolí Sportgastein, ale je v provozu jen vyjímečně – 2x do roka a v době našeho pobytu zrovna ne ikdyž Almorama card by ji kryla taky
stěna kopců a hor kryjící údolí Gastein ze západní strany
krásně nasvícený Gamskarkogel (2467m) nad naším příbytkem
Finsterkopf a Throneck napravo od něj
a všechny pohromadě – tenhle pohled nás každý den vítal a vyprovázel, každý den stejný a přitom úplně jiný
a ještě dvakrát západní hřeben Gasteinertalu
za kilo jsem si na GooglePlay stáhl „PeakFinder“, super apka, stačí pustit GPS a namířit na vrcholy a hned člověk ví, na co se dívá
východní hřeben nad apartmány
a západní hřeben, který je výše asi na pěti fotkách
dnešní počasí bylo super, vše klaplo jak mělo, ubytování nádherný a auto to snad taky nějak přežije, když vím jak na něj, snad jen výhled ohledně počasí na další dny nic moc, má pršet snad celý týden, tak uvidíme….ale nebudeme se tomu poddávat 
DJFN + VF
autem 600km
pěšky 5km
a tradičně pár mapek na závěr, pro zvětšení klikni
dnešní vycházka nad Mühlbachem
