pátek, 19.srpna 2016
Glorerhütte (2642m)
Po dešťové přeháňce, jenž se nad námi v noci přehnala, se budíme do krásného prosluněného modrého rána. Většina jde hned na objednanou snídani, my s Petrem využíváme prázdného lágru a rychle balíme, abychom vypadli dřív než se sem nacpou ostatní a bude chaos. Po osmé už jsme venku, teploměr ukazuje 7°C, na slunci je však příjemně. Dáváme lehkou snídani, zásoba domácích celozrnných toustů nějak neklesá, zato hladina namíchané domácí pálenky s trochou griotky (pro zjemnění) povážlivě ano. Ještě dotankovat vodu + tabletu hořčíku a céčka a jsme připraveni vyrazit.
dnes bychom měli nocovat na chatě Elberfelderhütte(2348m), ale předtím ještě podniknout výstupna vrcholek Böses Weibl (3119m) s tím, že kdo se na výstup necítí, tak ho bude moci obejít, což Petra, který stále a o všem pochybuje a sebe podceňuje, přivádí na myšlenku, že v rámci úspor sil bude ten, kdo ho obejde; achjo, takže mi nezbývá nic jiného, než ho zase zklidnit 🙂
mapa dnešní trasy (pro zvětšení klikni)
v 9:00 jsme již všichni před chatou, trasa domluvená, nic nám nebrání vyrazit
od chaty traverzujeme pohodovou pěšinou, která se však postupně mění v prolézání docela solidním hrubým suťoviskem, místy i mezi dvoumetrovými balvany, vše by bylo v pohodě, pokud by kamení po nočním lijáku nebylo kluzké jako led a já nebalancoval s foťákem v ruce
na pravé straně máme nádherně nasvícené hřebeny nejbližších hor; nejvyšší bod „zadního“ skalnatého hřebene by měl být Figerhorn(2743m), v popředí ze zeleně vystupující skalnatý trojúhelníček je Medelspitze(2669m) a vpravo nahoře Weißer Knoten(2865m) a za ním Glatzschneid(2910m);
údolí mezi těmito hřebeny je známá přístupová trasa na Grossglockner – táhne se od jihu ze známé vesničky Kals am Großglockner(1320m) na sever k chatě Lucknerhaus(1920m), kamž až se dá po zaplacení mýtného dostat autem , tu my však bohužel nevidíme, neb ji máme za kopcem (z ní je krásný výhled na Grossglockner) a dále se pokračuje na chatu Stüdlhütte (2802m) a dál 
pohled na JZ, je vidět i pár domků Kals am Großglockner(1320m) 
úplně vpravo v údolí Kals am Großglockner(1320m) a nad ní je vidět, jak se táhne silnice výše zmiňovaná „Mautstrasse“ k chatě Lucknerhaus(1920m)
a ještě jednou údolíčko
jdeme s Petrem sami, kecáme o všem možném a hlavně se nemůžeme vynadívat na tu krásu kolem, stále stavíme a kocháme se, však někde za námi jde stejně ještě Lenka s Pavlem, který se zdržel na chatě, takže na nás se čekat nebude…
začínáme se stáčet k východu, za chvíli nám začne stoupáníčko
Petr už se zase cítí jako doma, resp. – co by zootechnik – v práci
10:30 a jsme u dalšího rozcestníku v místě zvaném Peischlach Törl (2484m) (cesta sem č.713)
zde se máme všichni sejít, když nás dojde Pavel a Lenkou, tak nám sděluje, že se zdržel, protože někde na chatě přišel o GPS hodinky, naše chlácholení, že je má někde v těch svých igelitkách v báglu moc nebere, že prý je všechny prohrabal; nyní se má rozhodnout, kdo jde na kopec a kdo ne, k obcházce se hlásí jen Lenka, Petr mlčí, (s babou prý sám nejde:) ), ale sama jít taky nemůže, takže všichni jdeme nahoru (ona ta druhá cesta stejně obchází jen samotný vrchol Böses Weibl (3119m), ale do sedla, kde se opět cesty spojují v jednu to zas takové ulehčení není
tak s vrcholkem přímo před námi pokračujeme, přecházíme potůček
a začíná docela solidní stoupání, hned se naše skupinka taky pěkně trhá
po pravé ruce se nám znovu otevírá pohled do údolíčka s Kals
kopeček za zády je ten, za kterým jsme dnes spali – Kastenegg (2821m), vlevo je vidět pěšina po které jsme ho obcházeli, stejně tak je patrná i cesta přes vrcholek
když už mne ten Kals tak bere, musím se nad ním taky nechat zvěčnit…
11:20 po necelé hodince stoupání zastavujeme u dalšího rozcestníku (od něj se dá ještě stále obejít vrcholek přímo k bivaku), abychom počkali na Lenku, vůbec to však nevadí, je na co se dívat, krásné výhledy do okolí 
i na místní alpinky
lehce před dvanáctou se sbíráme dál, nejdřív následuje krátký skorolezecký úsek na malou polorozsypanou skalku
Böses Weibl (3119m) odtud však nevypadá moc přívětivě
zato rozsypaná cestička z hořců v tomhle nepřívětivém šutráčí vypadá jak z jiného světa
za námi je už vidět i do malebného údolí k Lücknerhaus
dopředu však pohled už tak malebný není, ale vrcholek se blíží
pak už se jde jen kamením, přecházíme krátké sněhové políčko, za ním po 3-4 ke hřebínku mi jde se spuštěným vídeem trochu hůř, ale jsem tam hned
přeskákat hřebínek a jsem u kříže (12:50), nějak jsem se zabral do videa a ztratil někde Petra, tak se pro něj vracím, vzdušnější hřebínek mu trochu dělá potíže a chce rezignovat – že tam nepůjde, zahazuju mu bágl, kterej přeci jenom trochu znejisťuje balanc a přechází ho v pohodě – je nadšený, hned chce udělat fotky, kochá se – je prostě vidět, že má radost, je nejvýš, co kdy byl…, hlavně že muselo být těch keců předtím, než ho sem člověk dostal
taky jedna vrcholová u kříže, kupodivu nikde na kříži ani jinde není napsán název hory
pohled z vršku na východ – k bivaku, přes který za chvíli budeme pokračovat
na západ
na sever – po tom hřebínku dole jsme přicházeli
na východ
na údolí Kals – naposledy 🙂
vracíme se zpátky do sedla a stáčíme se na východ k bivaku, jako z jiného světa široko daleko roste tu jedna skalnička
pohled zpět do sedla, vrchol je mimo fotku vpravo
následuje opět cesta kamením
po levé ruce máme krásné pohledy do údolíčka, kde se stékají pramínky, aby daly vzniknout potoku Ködnitzbach jenž pokračuje do Kalsu, vrchol je nejspíš Figerhorn (2743m)
ač se to na fotce nezdá je to ze sedla sem dolů pěkně prudký sešup
ještě přelézáme malý hřebínek
a jsme u Genot-Rör-Biwak, sem se sbíhají všechny cesty obcházející Böses Weibl, dáváme malou svačinku a čekáme na ostatní, začíná malinko poprchávat, tak se s Petrem a několika dalšíma dáváme na cestu
pokračujeme tudy, pěšina se drží podél skály vpravo, kde je i vidět lano a následuje serpentýna doleva a dole se opět stačíme doprava, terénní přelom je trochu vidět a procházíme kousek nad levým břehem bezejmenného jezírka, někde dole kousek nad údolíčkem v mlze by měla být dnešní chata
pohled zpět – v nejnižším místě – sedýlku je ten bivak
spadlo jen pár kapek a je po dešti, paráda
pohled zpět
kousek nad soutokem potoků už vidíme chatu Elberfelderhütte(2348m), dnešní cíl cesty
ještě to k ní ale kousek je, musíme najít cestu přes místy ještě zamrzlý potok – dát pozor abychom tam v ledu nezahučeli
svítivě žlutozelený bodlák zde vypadá přímo úchvatně
ještě traverzujeme úbočí Roter Knopf (3281m), v dohledu chaty zvolňujeme, většina nás dochází
pohled na sever, dolů údolím s potokem Gößnitzbach, vlevo je přítok, který jsme před chvílí přelézali, vpravo za námi přes most již naše noční útočiště
16:00 – Elberfelderhütte(2348m) 
ve sklepě necháváme sušit naše lehce provlhlé věci a přesouváme se do našeho lágru, je velký jako ten včerejší a jsou tu patrové palandy, ale všichni se dolů nevejdeme, tak rychle zabíráme spodní místo, nahoře u stropu by to v případě, že by někdo zavřel v noci okno, mohlo být životu nebezpečné, nehodláme riskovat;
chata je útulná, všude je teploučko, Pavel nás už tahá na pivo do jídelny, ale jelikož tam zmizli téměř všichni, tak dáváme v klidu spršku a po ní, jelikož domácí zásoby došly, na pivo samozřejmě jdeme, to dá rozum, dáváme si večeři od nefalšovaného nepálského kuchaře a na řadu přicházejí společenské hry, jelikož s Petrem jako společenskou hru bereme u nás „Pod Lípou“ vyprávění sprostých vtipů nebo mariáš, jsme dost překvapeni nevinnými hrami typu „hádej co je to za film“ nebo karetní „černé historky“, přičemž když se pak otázky změní na různé postavy z nesmyslů jako je Pán prstenů a ty ostatní podobné filmy, tak rezignujeme, na to naše vzdělání nestačí… jdu se ještě podívat před chatu, stojí tam za rohem kuchař a než si mne všimne zpívá si ve své mateřštině lehce ponurou melodii, atmosféra opravdu jak ve velehorách, nádhera, zábava uvnitř upadá a osazenstva už je po skromnu, odebíráme se na zasloužený odpočinek také, ještě kladně hodnotíme dnešní den a těšíme se, co přinese zítřek
dnes jsme ušli jen něco málo přes 12km, ale za pěkného počasí, s nádhernými výhledy, fajn zážitky a hlavně úplně čistou hlavou….