23.3.2014
První letošní výlet mimo Příkrý po zimně. Počasí jak v květnu, teda pokud je zrovna v květnu krásně. Jitce se nikam moc nechtělo z obavy, že bude zima. Na tip od známého z práce jsem připravil pohodový výlet jen kousek od baráku – okruh Besedickými skalami /*398*/. Po poledni vyrážíme, přes Brod a za chvilku již parkujeme v Besedicích na parkovišti. Je před sezonou, nikdo zde nevybírá, jsme tu druhé auto. Nelinka si usedá do krosny, nejdřív trochu protestuje, že nemá volnost, ale jakmile se rozejdeme, už ji to tam baví. Aspoň, že tak. Rozkoukáváme se kudy kam, vyrážíme po červené. Asi po 300m jsme na startu – u rozcestníku U Kalicha, je půl jedné.
Vydáváme se doprava po žluté, trochu nám trvá, než se po zimě dostaneme do tempa. Trocha stoupání spadaným listím a po kilometru jsme na vyhlídce Sokol (563m), je odtud nádherná vyhlídka na Suché skály a dál do údolí směrem k Jizeře.
Po zimě nás ten pohled úplně nakopává a povzbuzeni pokračujeme po žluté. Klesáme, jdeme převážně listnatým lesem, na zemi je vysoká vrstva spadaného listí a brouzdání v něm baví především Filípka.
Koruny jsou ještě holé a skrz ně sem krásně svítí slunce a na spadané vrstvě listí kmeny a větve malují překrásné stíny. Zatím jsme skoro nikoho nepotkali, je tu klid. Jitka mi děkuje, že jsem nás sem vytáhnul, ikdyž se jí nechtělo. Opravdu nás to tu nabíjí. Nespěcháme. Po dalším kilometru jsme u rozcestníku Pánovo pole, můžeme odtud sejít dolů do Malé Skály, my ale jdeme dál po žluté. Přicházíme k prvním skalám souboru „skalní bludiště Kalich – Chléviště„, otvírá se nám první (Husníkova) vyhlídka dolů na Jizeru, Malou Skálu a na protější stráně.
Vylézáme i na další vyhlídku, odbočujeme kousek k návštěvě jeskyně Martina Krocínovského a po chvíli již lezeme na vyhlídku „Kde domov můj“. Je odtud nádherný výhled, nikdy ze silnice na M.Skále jsem si nevšiml, jak jsou tyto skály vysoké, na protější Vranov-Pantheon koukám dolů z pěkné výšky, tak nějak až Frýdštejn se odtud zdá být ve stejné výšce.
Kocháme se ještě chvilku z Hořákovy vyhlídky, z Vyhlídky českých bratří a pokračujeme bludištěm, sejdeme sem-tam pár schodů, podlezeme skoro po čtyřech pískovcový průchod a začínáme lehce stoupat. Cesta bludištěm byla jen 1,5km, ale „kochání se“ jsme dali hodně času. Přicházíme k rozcestníku Kalich-Na Rovné (kiosek). Kiosek je zavřený. Scházíme asi 500m po žluté mezi skály ke Kalich – modlitebna.
Je to sluj se symbolickou modlitebnou Jednoty bratrské. Jsou zde vyryty letopočte pár století dozadu. Je tu lavička a na chvíli se na ní usazujeme, poprvé vyndáváme Nelinku, ať se trochu protáhne. Je tu, ale pěkná zima, přitom sem svítí jako všude jinde. Ale prostě z něčeho tu sálá děsný chlad. Dlouho se tu nezdržujeme, zdejší r. Kalich-modlitebna nám ukazuje už jen 1km po modré k r. U Kalicha, náš startovní bod. Od modlitebny kousek stoupáme a pak už je to jen po vrstevnici, poslední vyhlídka – Besedická vyhl., jak název napovídá s výhledem na Besedice a hned jsme U Kalicha. Stavujeme se v hospodě „U Kalicha“ kousek pod rozcestníkem. Není to pověstná „Chata u Kalicha“, po té již tu nezbylo ani stopy. Je to stará chlupa, nevím jestli dříve taky hospoda. Prostor je otevřený až do krovů, v patře je dokola ochoz se stoly a místy k posezení.
Vypadá to tu krásně staře – původně. My však usedáme s dětmi ven, ke stolu přímo u dveří, dáváme si jen obligátní pivo, limo a nanuka. Posedíme asi třičtvtě hodinky, pochválíme si, jakej krásnej výlet že jsme to měli a jdeme k autu. V kiosku u parkoviště kupujeme ještě TZ a pohlednici a za 20 minut (v pět) jsme doma.
DJFN(v krosně)