sobota, 15.11.2014
Původně jsem tuto akci plánoval s tím, že vezmu sebou rodiče a děti. Počasí bylo v týdnu docela fajn, ale jako vždy se začínalo v pátek zhoršovat. V noci poprchává a ráno je všude mlha jako mlíko. Chuť někam vyrazit by i byla, ale nesmělo by se počasí moc zhoršit. Furt váháme, v jedenáct se definitivně rozhodujeme, že přeci pojedeme, sice jen v omezené sestavě – já a Jíťa. Děti necháváme u babičky.
mapka okruhu
Deset minut před polednem jsme na parkovišti na Horních Mísečkách, pár aut, asi 20, tu mimo nás kupodivu je taky a v tomhle počasí nikdo ani nevybírá kilčo za parkoviště. Mlha tu je stejná, inverze se nekoná, ale s tím jsem ani nepočítal, vítr je jen lehounký a bez deště – to by šlo, sic výhledy nebudou, ale v rámci tréninku… 🙂
Jdeme asfaltkou kolem Jilemnické boudy, ale z ní po chvilce scházíme na zelenou trasu, máme v plánu traverzovat na Dvoračky. Vidět opravdu moc není, ale je tu ticho a klid, potkáváme jen velmi málo lidí a nevím proč, ale skoro všechno to jsou ženský.
V mlze se obyčejný les mění na zajímavé, trochu ponuré lesní scenérie, hned jsme si vzpomněli na trek ze Špindlerovek do Pece, kde jsme v deštivém a mlhavém počasí potkali jen jednu dvojici. A bylo to nakonec super, utkvělo mi to v paměti víc, než výlety za pěkného počasí, jak praví klasik „zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný“ 
trocha lesního kapradí, takové nám dole neroste
studánka Na Kotelském potoce, pěkné místo, za lepšího počasí a výhledu by to lákalo k posezení
začínáme lehce stoupat ke Dvoračkám po kamenyvydlážděné cestě, ta musela trocha práce dát
pár fotek směrem do údolí pro dokreslení atmosfery, jiné než jen azuro, navíc bude zajímavé si to tu projít ještě jednou za pěkného počasí s dětmi – nebude to pro nás okoukané 
křižovatka – zajít si pár metrů na Dvoračky, resp. na Štumpovku nebo pokračovat hned nahoru na kotel, no jedno od cesty bychom si snad zasloužili
Dvoračky v pozadí Štumpovka
po vejití do chaty se mi foťák, nejen foťák, totálně orosil, tak jedna nepovedená z mobilu, kterou jsem chtěl doma dokázat, že v tom počasí jsme tu opravdu nebyli sami, čekali jsme poloprázdnou chatu, ale praskalo to tu ve švech, nevěřili jsme, kde se tu tolik lidí bere, po čtvrt hodině čekání na místo, jsme se nacpali alespoň k baru na pivko (pouhých 25,-!!), holt nějakou mňamku si dáme až doma, malá epizodka – skupinka vedle nás popíjející Jägermeistera se otočila na Jitku s otázkou, co je papagai, z další diskuze u nich vyplynula myšlenka, že je zvláštní, že tady v hospodě to ví skoro všichni a někde v V. cenové skoro nikdo a závěrem bylo, že po horách chodí jen ty inteligentnější, rozuměj chytřejší opilci , připomnělo mi to „logiku“ z policejní akademie od Izera o akvárku a buzerantech.
v teplíčku u piva bylo pěkně, zato o to horší byla nyní realita, mimo drobnosti, že nohy nějak po pivu do kopce ztěškly, se za tu hodinku u piva pěkně rozpršelo, teplota asi 3°C a vítr v nárazech počítám ke 100km/h mu nechybělo, protože to s náma pěkně mávalo, konečně trochu vzrůšo, jen s focením to bude trochu horší resp. spíš nebude
kupodivu míjíme proti nám skupinku lidí a slyším jen „ahóóój“, otáčím se a on to Aleš, doma ho člověk skoro nepotká a tady…. mimochodem, to co má Jitka v ruce je pytlík s miniBebe sušenkami, náš obídek, osvědčily se
ty šipky dávaj nějak moc vysoko, skoro na ně není vidět….á tak doprava
malá schovávačka u Harrachových kamenů, trochu jsem tu musel osušit foťák, abych mohl natočit pofukující větřík, musím sem dát nějaké videiko, časem bude „tady„
objektiv vydržel průhledný jen pát desítek vteřin, přestože jsem se ho snažil chránit
po asfaltce bychom došli k Vrbatovce, ale bereme to pěšinou vpravo, k autu to máme něco přes 3km
déšť pomalu ustává a před větrem nás chrání okolní porost – trochu teda
dolu se šlo rychle, jen necelá půlhodinka a jsme zase na začátku
ještě sejít na parkoviště a dnešní suprvýlet je za náma
parádní zážitek zase trochu z jiného soudku, Jitka by sice přivítala trochu lepší počasí, ale zvládla to taky bez problémů, navíc jsem nabyl zkušenost, že ve velkém větru v dešti a při 3°C mi stačí bohatě obyčejné funkční triko, na tom bavlněné triko s dlouhým rukávem a lehká softshelka s 5000 sloupcem a je mi teplo, bunda už tedy závěrem přestávala stíhat, jít v tom počasí o hodinu déle, byl bych asi mokrý, ale bylo to už trochu extrémní počasí spíš na membránu než na obyčejnou bundičku, foťák to taky přežil, takže konec dobrý, všechno dobré a Jitka na to do jara snad taky zapomene a zase ji budu moc vytáhnout do nějakého pestřejšího počasí…
autem najeto 73km
pěšky 13km za 4hodiny z toho přes hoďku na chatě a pár foto zastávek