19.4.2014
Minulý týden jsme místo výletu byli na Tržnici zahrady Čech v Litoměřicích, tak to musíme napravit. Do sbírky skalních měst Českého Ráje nám chyběly Příhrazské skály, tak proč je nenavštívit. Navíc, když se zeptám Filípka, kam chce na výlet, odpoví hory (tam je ještě zima) nebo skály. Výlet jsem domluvil ještě společně s mým kamarádem ze střední Tomášem J. a že vezme svýho mladýho, rok jsme se neviděli, tak nějaká společná akce se přímo nabízí. Sraz máme domluvený na desátou ve vesničce Příhrazy na parkovišti pod hospodou.
Na místo shodou okolností přijíždíme přesně v domluvených 10:00. Tomášové již zde chvilku čekají. Na nic nečekáme balíme provijant, děti a vyrážíme. Rozcestník Příhrazy-park. nás posílá po červené 1,5km ke zřícenině Stará Hrada, pak máme v plánu pokračovat na Krásnou Vyhlídku a druhou cestou – přes rokel, zpět. Jdeme podél místního koupaliště, po louce pěšinkou mezi stromy a už po pár metrech nás čeká prudké stoupání, skoro 50 výškových metrů na asi 120metrů, po schodech.
Po jejich zdolání si však už jen tak jdeme po rovině (320asl), po hřebeni. Nakonci hřebene překonáváme pomocí kovových žebříků další převýšení a to už staneme na skalním hrádku Stará Hrada.
Podle úlomků nalezené keramiky archeologové odvozují, že vznikl ve 13. až 14. století. Dnes zde po hradě ani nějakých ruinách není památky. Hrádek Stará Hrada stál na několika pískovcových skalách propojených zřejmě můstky a žebříky. Severní a jižní stěny skal jsou kolmé nebo velice strmé, obtížně dobyvatelné. Právě z této severní stěny je nádherný výhled do kraje směrem na Turnov.. Není tady žádné zábradlí a jsme hodně vysoko nad vrcholky stromů. Bylo by krásné si tu udělat piknik a kochat se , jenže ne tak s dětmi. Děláme pár fotek a raději pryč. Rozcestník nám ukazuje, že jsme v polovině. Na krásnou vyhlídku to je ještě 1,5km dále po červené. Jdeme po pěšině, po vrstevnici. Fífu držíme raději za ruku. Po levé straně je velký sráz dolů a bez zábradlí, zábradlí je však po pravé straně, asi aby se nevstupovalo do trávy či na kamení. Naštěstí pěšina ustupuje vpravo od srázu. Malý sestup, dřevěný mostek, pár schodů nahoru a stáčíme se doprava, pro změnu na pravé úbočí kopce, naštěstí pěšina je zde poměrně daleko od srázu. Krásně vidíme rybník Žabakor, Svijanský pivovar, Turnov a dále do kraje vč. Ještědu. Pohybujeme se stále kolem 380m asl. V půl dvanácté přicházíme uvolněně na Krásnou vyhlídku – rozc. Sedáme si ven, před Restauraci Na Krásné vyhlídce a dáváme pivo, Fífa džus, já dršťkovou, Fífa vývar a Jitka napůl s dětmi řízek s hranolkami.
Děti ale moc hlad nemají. Posedíme zde skoro hodinu, platíme a zvedáme se. Fífa dostává hlad na nanuka, nečekaně. Tak vedle do kiosku jdu koupit nanuka a Jitce do kelímku pivo. Tím potom probouzí u protijdoucích zbytky sil a ti přidávají do kroku, současně se ptají, zda je řádně chlazené. Nevím zda doufali, ale Jitka pivo ochutnat rozhodně nedá. Z Krásné vyhlídky bychom měli jít po modré k rozcestníku Hrázka, ale přehlídli jsme ukazatel posílající nás někam na louku do ovocného sadu. Zajdeme si tedy asi 100m po cestě někam do lesa, zde se to ale větví a je to bez značek, což je divné. Vracíme se a nacházíme správnou cestu. Vede krásným rozkvetlým sadem, pár turistům to učarovalo a sedí jen tak pod stromy.
My však plni sil z oběda pokračujeme. Procházíme sad, přelézáme několik lesních vodotečí a dál jdeme pěšinou na kraji lesa podél sadu, podél něj vede z druhé strany (přes vrchol Mužský) i asfaltka k Valečovu. Hned se mi vybavuje, jak jsme po ní šli vloni ve 40° k autu. Na konci sadu vcházíme do smíšeného lesa, u země příjemně fouká, v korunách to však s borovicemi hází až nepříjemně. Následuje sešup k rozcestníku Hrázka. Nad ním najednou začne foukat prudký vítr, že se zvednou oblaka listí ze země a několik desítek metrů vodorovně letí. Je to nádherná ikdyž trochu děsivá podívaná. Na křižovatce Hrázka se nabízí několik cest, sejít po schodech z prudkého kopce dolů do Hrázkovy rokle. To však v plánu nemáme. Chceme zpátky do Příhraz, Tomáš by chtěl nejkratší trasou po žluté, už se totiž vidí u nás doma u grilu, resp. u piva. Já nás však chci zatáhnout ještě k hrádku Hynšta, tak argumentací, že modrá bude jistě „lehčí“ cesta, třebaže o nějakých pár set metrů delší zabírá. Jdeme stále po široké a opravdu lehké cestě po vrstevnici až k rozcestníku Hynšta. Zde je tedy lanařím, že bychom si, když už tu jsme mohli jít ten hrádek prohlédnout, Jitka se přidává a na konec jsme zlomili i Tomáše. Zapomeneme však hned za rozcestníkem odbočit po modré k hrádku, ale jdeme taky po modré směrem k Černé louži, po cca 300m když však začne prudké klesání, uvědomíme si, ža jdeme asi špatně. Hrady nebývají pod kopci. Vracíme se a bereme to dle navigace v telefonu přímou čarou lesem, napojíme se na onu správnou modrou a po pár prolézačkách jsme na místě – Hynšta-modlitebna (362asl).
Hrad byl vytesaný do jednoho skalního bloku a zbytek dostavěn ze dřeva. V 17. století se zde ukrývali stoupenci bratrské víry. Z dřevěné části se nic nedochovalo, je vidět jen jedna větší světnička vytesaná do skály. Pár fotek a jdeme nazpět.
Od rozcestníku Hynšta jdeme jen asi 500m po červené k r. U Věže (380asl), sem vede i žlutá trasa, co po ní chtěl jít Tomáš. Dál po červené je to do Příhraz již jen kilometr za prudkého klesání. Sestupujeme poměrně rychle, hlavně Tomáš s Tomáškem, toho slyšíme někd daleko pod námi. No, stejně na nás musí dole čekat. Ve třetině cesty se objevuje pěkný výhled na protější hřeben – tudy jsme šli ráno na Krásnou vyhlídku, nejvíc vystupuje masiv Staré Hrady a na něj navazují další skalní sloupy. Mezi námi propast.
Pak už scházíme po schodech a dále pěšinou až do Příhraz přímo k restauraci Pod Kaštany (v nabídce poměrně laciná a chutně znějící jídla). Jitka neodolává a dává si velikonoční zelené pivo (20,-), já jen kofolu. Když to pivo v lokále čepuje je brčálově zelené – jako fefrmintka. Venku již to tak vidět není. Sedáme na chviličku ven, vrací se od auta i Tomáš. Také by si dal. Rychle dopíjíme, ať ho netrápíme a jdeme pár metrů k autu, ještě rychle Nelinku do voňavého a jedeme domů.
P.S.Tomáš pracuje jako míchač ve výrobě uzenin, tak přivezl pár dobrot na večerní grilovačku.
DJFN(v krosně)
Tomáš+Tomáš J.