sobota 25.července 2015, den 1.
Příjezd
Konečně nastal dlouho očekávaný den „D“. Začátek mé dovolené a hned další den ráno odjezd do Alp, mezi pohoří Nízkých Alp a Dachsteinu, poblíž známých lyžařských středisek Ramsau am Dachstein a Schladming, konkrétně do vesničky Haus asi 6km od Schladmingu. Zde již od října 2014 máme zamluvený apartmán. Hledal jsem hlavně ubytko, aby v ceně byla tzv. Sommercard, se kterou je hromada lanovek, placených silnic a i různých atrakcí zdarma či alespoň se slevou.
vyrážíme v sobotu ráno po třetí hodině směr Praha, Č.Budějovice, Linz, Liezen, Schladming
po šesté hodině následuje zastávka pro benzín a ranní kafe na Agipce na konci Budějovic a dál už na Linz a Schladming bez zastávky, ještě ohlídat odbočku z dálnice za Spital am Pyhrn, abychom zbytečně nenajeli do zpoplatněného tunelu, což by navíc byla i zajížďka, s pomocí navigace v telefonu to bylo v pohodě; dálnice v Rakousku pěkné, ale všude samé omezení na 80,90km/h, což jsme se snažili dodržovat
naše první cesta vede do Hausu, najít náš apartmán, to se po malé kličkované v jednosměrkách daří vcelku hned, je ale teprve 9 hodin a ubytování je až od 15, tak lovím v paměti, kam se na chvilku vydat – jedeme přes Weissenbach směr Ramsau (přes něj pak ještě jedeme mnohokrát) obhlédnout dětské ferrátky Kali a Kala u starého vodního mlýna a doufám, že Fífu na ně přesvědčím se mnou vylézt, no uvidíme na místě;
místo nelze minout – po levé straně je parkoviště, již plné aut a je to přehledně označené

jak zde ale zaparkovat – nakonec vytváříme třetí řadu, pokud nikdo neucpe uličku, kde se právě otáčí traktor (což byla atrakce nejen pro děti, vyhlídkový vagónek místního maskota – dráčka Kali, ale tažený traktorem!) mělo by to být průjezdné
naproti ferrátám se nad námi tyčí první vrchol Kampspitze (2086asl)
o kousek dál směrem k Ramsau masiv vrcholků Scheichenkoppen (2251m)
s Fífou vybíráme pro začátek lehčí ferrrátku Kali, polezeme na ten malý zoubek skály ve vršku stromů
ano, na ten; třpytí se zde plechový kamzík
nástup k ferrátě je asi jen 200metrů, trasa vede kousek pod vrcholek Sattelberg (1253asl), na samý vrcholek je to ještě pěkný stoupák a pak sestup po cestě okolo je asi 2,5km, Jitka nám šla naproti a už přestávala věřit, že nezabloudila
nástup vede kolem starého mlýna na potoce Ramsaubach, je funkční a každý pátek je pro turisty uváděn i do provozu
turistické razítko, notně zabezpečené proti vandalům, dobu mi trvalo zjistit, že to není rozbité a razítko tam skutečně je – páčkou se najede doprava, kde je namáčecí polštářek a vlevo se pod kolejničku vloží papír-deníček, kam chcete razítko dát
podrobné topo Kalisteig
Fífa se navazuje – jeho poprvé a jdem na to
nejdřív se Fífa trochu bál a nechtělo se mu, ale pak ho to chytlo
je to dětská poměrně snadná ferráta, jen přechody mezi jednotlivými hřebínky zde ale vedou dost „rozoranou“ lesní pěšinou, přesto Fífu ještě jistím, protože spadnout by se tu dalo jen jednou
hřebínek je docela ostrý a dolů to přeci jen kousek je, tak se ho ptám jestli se nebojí výšek, s klidem mi odpovídá: „Výšek se nebojím, jen snad abych nespadnul se bojim“ 🙂 ….tak je to dobrý
a jsme u kamzíka
pod námi údolí a silnička z Weissenbach
tak konec klettersteigu, ale ne konec kopce, ještě nás čeká stoupáček
ale jsme na Sattelbergu, je 13:20, tak kudy nejkratšeji dolů, ať na nás ostatní moc dlouho nečekají? hmm cesta je jen jedna okolo;
po sto metrech slyšíme Jitku s nějakými rakušáky šprechtit nad mapou – cesta na vrchol vede velkou oklikou a tak si myslela, že po půl hodině chůze musela někam zabloudila
ještě jednou pár pohledů na okolní vršky, zatím asi nic moc, ale jsme tu prvně a tak nás fascinuje všechno 🙂
směr Ramsau – Scheichenkoppen
Kamspitze nad parkovištěm
ještě jedna fotečka s místním maskotem – dráčkem Kali
balíme všechny věci, co jsme stihli rozhrabat a hurá do Hausu
volám naší „ubytovalce“ a po půl hodině již taháme všechny naše krámy nahoru, snad se to tam všechno vejde
naše dočasné sídlo, to již jdeme na průzkum okolí
výhled z balkóna, nějak se to zatahuje
siesta, kávička po příjezdu na balkoně – u mne nejkrásnější okamžik plný euforie, pohoda klídek, spousta zážitků před námi
vydáváme se k dolní stanici lanovky na Hauser Kaibling (2015asl) – vrcholek nad námi; zvedající se prudký vítr a zafoukané první kapky nás však otáčejí na cestu zpět
tak jen pár pohledů z Hausu na jižní úbočí Dachsteinského masivu (vrcholky kolem Dachsteinu úplně vlevo v mracích)
v noci do okolí krásně zářil nasvícený kostelík a hotýlek nad námi
Parádní den za námi, všechno klaplo jak mělo – cesta, ubytko. Navíc jsme doma snad ani nic nezapoměli. Jen se trochu obáváme počasí, minulý týden byly třicítky a jasno, teď hlásí stále slabých 20° a deštivo.
najeto 550km
nachozeny jen asi 4km