2016 Mariánské Lázně a okolí, den.3 – rozhledny Dyleň, Krásenský vrch, Panský vrch, „Střed“ Evropy, hrad a zámek Bečov

pondělí, 4.července 2016

Pro dnešek je v plánu vyzobat pár okolních zajímavostí, hlavně námi oblíbené rozhledny a buďto zajet na hrad do Bečova nebo do vyhlášeného kláštera do Teplé. A druhou možnost nechat na zítra, po cestě domů.
Rozhledna Dyleň /*942*/, 940asl

Nejprve jedeme na rozhlednu Dyleň, samotná rozhledna je bohužel pro veřejnost uzavřená a mají ji ve správě České radiokomunikace jen jako TV vysílač, ale je to jen kousek od našeho ubytování, tak si ji alespoň prohlédneme zvenčí. Po ujetí 12km necháváme auto na parkovišti kousek za obcí Vysoká, dál už je zákaz vjezdu. Je 8 hodin, na vrchol by to mělo být něco přes 3km, pohodovým tempem bychom mohli být v jedenáct zpátky.  
cesta na samotný vrchol v délce 2,5 kilometru je zajímavá tím, že je naprosto rovná, Filípek mne opravil, že není rovná protože je to do kopce, takže dobrá, je tedy přímá, ale přes terénní vlny vrchol vidět není, takže vždy když si myslíme, že už jsme nahoře, tak tam samozřejmě ještě nejsme

cesta vede převážně lesem, takže nějaké výhledy se moc nekonají, ale je to zároveň naučná stezka Lesů ČR a je po cestě asi 20 tabulí, některé i zajímavé 🙂

konečně aspoň jeden průřez lesem

občas prosvítající slunce dělá kouzelnou podívanou



v odpočinkovém tempu jsme za hodinku nahoře, není ještě ani půl desáté

rozhledna a bohužel i celý vrchol je obehnán vysokým plotem s ostnatým drátem, dovnitř se bohužel dostat nelze, škoda alespoň z vrcholu z louky by bylo něco vidět, nějací dva správci nepůsobí moc přívětivě, tak se jich ani na nic neptám, i celý pozemek kolem plotu je zarostlý a neprůchodný až po pravé straně objevuji vyšlapanou malou pěšinku
atmosféru kopce vysvětluje i tato socha v areálu, čas se tu prostě zastavil, nevypadá to na recesi 🙂

nenápadná pěšinka vedoucí kolem plotu nás dovede na malou skalku vyhlídku, nějaký cyklospolek sem umístil vrcholovou knížku

je odtud alespoň malý výhled někam na rozmezí Německa a Čech, vlevo by mělo být Německo, vpravo vybíhající cíp Česka, vesnice před námi by mohla být Neualbenreuth

prohazuji pár slov se skupinkou turistů a že prý si nemůžeme nechat ujít návštěvu „Středu Evropy“, který nechal vyměřit již Napoleon, že je to tam krásné a je to nedaleko, tak se tam holt zajdeme podívat – a už zase začínají ke klidnému dni přibývat kilometry, ale copak za to můžu?

slunce začíná docela prát, po té době už to taky chtělo a ne aby se jen schovávalo, hlavně když se můžeme schovat ve stínu lesa

po kilometru se dostáváme na hranici s Německem

hříbky tu nikdo nesbírá, kdo by je odtud taky chtěl tahat

a po dalších pár set metrech jsme ve středu Evropy, ikdyž ať se snažím jak chci, nijak mi to nepřijde – ve stylu Cimrmanova „Jdu na sever, jdu na jih“, známí z Dyleně tu svačí a pak mizí někam dál

kamenná deska – mapa Evropy s vyměřeným středem

vracíme se zpátky k autu

hmm, je čtvrt na jednu a v nohách máme zase skoro 10 kilometrů, odpočinková procházka se zase trochu zvrtla, navíc jsem s tím tentokrát opravdu nepočítal, takže došla zásoba „benzínu“ pro děti – rozuměj bonbóny a sušenky, takže byla krátká krize 🙂 ale v autě doplňujeme zásoby a přejíždíme na další etapu, na rozhlednu, která se nám včera zalíbila dle makety v parku Boheminium

rozhledna Krásenský vrch /*91*/ 777asl

k této rozhledně by to mělo být něco málo přes 30 kilometrů, jedeme na Lázně Kynžvart, Kladskou (za ty tři dny už tu jsme jako doma), Prameny a v obci Krásno se dáváme doleva kopcem po silnici vedoucí do Bečova nad Teplou, takže dylema z rána, kam pojedeme je rozhodnuto…


parkujeme u silnice, je hodina po obědě, my teda zatím bez oběda, ale k rozhledně by to měl být jen necelý kilák

dvě stě metrů se jde ještě po asfaltce

ale pak už navazuje luční pěšina

která nás dovede až k samotné rozhledně, která byla postavena v letech 1933- 1935 a je zajímavá zejména vnějším spirálovitým schodištěm, vysoká je 25 metrů a po vystoupání 120 schodů nabídne výhled na Slavkovský les, Tepelskou vrchovinu, Krušné a Doupovské hory, jsme trochu zklamáni absencí nějaké občerstvovny, určitě by se tu alespoň v létě nějaký brigádník dobře uživil

vystoupáme nahoru a poprvé o této dovolené vidíme trochu do kraje

Krušné hory s nejvyšším vrcholem Klínovcem  


„nazdááár mrňousové“

tak ještě malou svačinku, návrat do auta a pokračujeme po silnici dál do Bečova, což je jen nějakých 7km

po půl třetí jsme v Bečově nad Teplou, když už tudy projíždíme, jdeme omrknout zdejší hrad a zámek, kteří jsou hned vedle sebe na kupě

Hrad a zámek Bečov nad Teplou /*240*/
nejdřív se ale musíme trochu posilnit, výhled ze zahrádky restaurace Hradní Bašta je pěkný, jen ta obsluha dost vázne

ale nakonec se dočkáme

a už vcházíme do areálu zámku, u pokladny se dozvídáme, že hrad i jeho hradby jsou uzavřené a o prohlídku zámku nemáme zájem, kupujeme tedy jen TZ a nějaké pohlednice a procházíme jen areál – zahradu zámku


jako na každém zámku i zde se odehrávají svatby

každoročně zde probíhá i kovářské symposium, tak pár exponátů tu je k vidění


branka do hradní zahrady je opravdu zamčená

před pátou, po prohlédnutí zahrady se kolem kostela sv.Jiří, vracíme k autu

a odjíždíme domů, stavujeme se ještě v Mariánkách v lanovém parku, o kterém Fífa celý den básní a abychom zjistili, jak to tu chodí (otevřeno 9-19, 50,-/den) – za chvíli zavírají, tak se tu stavíme ráno před odjezdem domů a pak ještě zajíždíme do Lídlu, abychom si udělali nákup na malou rozlučkovou hostinu, když zítra odjíždíme domů a jelikož bych to nebyl já a není ještě tak úplně pozdě, zajíždíme do nedaleké vesnice Drmoul, nad kterou se tyčí na Panském vrchu

Panská rozhledna /*2131*/

byla otevřena roku 2008 a zároveň slouží jako telekomunikační věž, je vysoká 55 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce více jak 40 metrů se dostanete po zdolání 207 schodů

Nelča usnula v autě, tak Jitka „musí“ zůstat dole, nemá tyhle roštové „děravé“ rozhledny příliš v lásce, no, už aby jsme jeli do Alp na feráty, aby si výšky trochu připomněla :), rozhledna je jinak opravdu poměrně vysoká, byli jsme s Fífem asi v polovině a už jsme byli ve výšce vrcholů okolního lesa

naskytla se nám i pohled na ranní rozhlednu z rána – na Dyleni


výhled směrem k Mariánkám

Fífa, který musel na rozhlednu nezbytně se mnou, ji bleskurychle vyběhl a vůbec se nebál, přestože i roštový ochoz byl kolem rozhledny a tedy vlastně ve vzduchu, takže pod nohami měl člověk 40 metrů, zato skupinka 5 lidí co přijela po nás, výšky zrovna nevyhledávala, dva z nich zůstali pod rozhlednou, další dva vyšli asi 30 schodů a poslední se tedy dostal až k nám na ochoz, kde se kýčovitě držel hned u výlezu a pak se dal na velmi pomalý ústup, moji poznámku, že je zbytečné se tak držet, že věž nahoru nepoletí a kdyby se začala náhle zvracet, že mu to stejně nepomůže, přešel bez odpovědi

Drmoul


hmm, tak nám den skončil zase před sedmou hodinou a nachozeno zase nejméně 15km, alespoň že dnes nepršelo, tak závěrečné foto a přesun do bytu, ještě se pokoušíme najít v Drmoulu místní hospůdku Na hřišti, kde by měla být dostupná turistická známka od rozhledny, což se nám nakonec i daří, ale pondělí je zavírací den…

o půl osmé zasedáme na venkovní zahrádku a probíráme předchozí dny, protahuje se nám to do pozdních hodin, na to že máme ráno vstávat a teprve balit a uklízet, abychom stihly odjezd na domluvenou devátou… snad si po dovolené odpočineme 🙂

DJFN

autem 100km

pěšky 15km

4xTZ (91,240, 942, 2131)

mapka Dyleň a Střed Evropy

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *