3.7.2010
Filípek nám již trochu povyrostl a tak jsme se chtěli podívat někam dál za humna. Z dětských let se mi vyjevila vzpomínka na osadu Jizerka, Gustava Ginzela a jeho Hnojový dům a cestu po lávce rašeliništěm. Jitka byla pro, Fífa nic nenamítal, tak se jelo.
Ani jsem nevěděl, že je to jen takový kousek a už jsme parkovali pod Bukovcem. Automat na parkovišti byl rozbitý a tak jsme tam museli nechat auto zadarmo. Začátek dobrý všechno dobré. Krásné teplíčko, slunce puštěné naplno a příjemný teplý vánek. Na ramena jsem si nandal kšandy do nich usadil Fífu a šlo se. U rozcestníku Pod Bukovcem jsme se rozhodli napoprvé se napojit na Naučnou Stezku Tři Iseriny. Ta vede až odněkaď z Polska a končí za Rašeliništěm. Cestou v louce jsme došli k r.Pralouka, r.Mořina, r.Bukovec-Starý lom. Zde jsme se chvíli rozhodovali zda Bukovec obejít či na něj vylézt, záměrně nepíšu vyjít. Já chtěl nahoru, Jitka určitě taky, tak se šlo 🙂 Nebylo to tak hrozné a byli jsme nahoře Bukovec 1005asl. Jitka mi dala jako vždy za pravdu, že by bylo hřích sem nejít. Touto namáhavější cestou navíc nikdo nechodil a byli jsme nahoře sami a asi hodinu se kochali výhledy. Jitka v klidu nakojila Filípka, ten pak snědl i pár borůvek. Při odchodu na vršek vylezli nějaké dvě polské turistky, usmáli se na Fífu, prohodili s námi pár slov a pokračovali v cestě. Slézali jsme dolů k r.Bukovec – Upolínova louka a za chvíli již jsme byli na Jizerce /*44*/ – r. Jizerka. Po pěšině podél Safírového potoka s křišťálovou ledovou vodou jsme se znovu napojily na asfaltku Jizerka-Smědava a došli k r. Rašeliniště. Zašli jsme se odsud podívat po dřevěné lávce vedoucí nad podmáčeným rašeliništěm na „Vrchoviště“ kde jsme měli celou rašeliništní „louku“ jako na dlani. Kdoví jestli by mne to uneslo, no na bažinu jsem stoupnout raději nezkoušel a po chvíli jsme šli po lávce zpět na asfaltku a pak ještě kousek směrem k Smědavě k r. Borkoviště. Tady jsme si řekli, že na poprvé s Fífem to bude stačit a jali jít zpátky. Nyní jsme šli již pořád po asfaltce, nic moc, ale chtěli jsme si to projít i tudy. Minuli jsme r.Lasyčí cesta a dále kolem Hnojového domu /*43*/, který je bohužel opuštěný a zavřený. Na parkovišti pod Bukovcem jsme Fífu dali odpočinout do kočárku a šli si dát pivko a já teda kofolu.
Po NS jsme ušli 4,5km a zpět po asfaltce asi dalších 3,5km, takže celkem 8km.
Autem jsme se převezli do Příchovic a nechali ho před chatou „Hvězha“. Pěšky a s kočárem jsme se vydali tankodromem k rozhledně Štěpánka /*32*/. Měli jsme raději vzít Fífu do náruče, těch 350m by jsme s ním ušli, ale v půli cesty se nám vracet nechtělo. Na Štěpánce byl otevřen kiosek, takže obligátní kofola, pokochat se a zpátky domů. Parádní výlet.
David, Jitka, Filípek
