19.5.2013
Dnes je jedna z prvních krásných sobot po dlouhé zimě. Narychlo plánujeme nějaký krátký výlet. Listuji propagační mapkou, co jsem vzal ráno v konzumu. Chce to jen něco blízko, do oka mi padnul Rotštejn a okolní Klokočské skály. Je to hned přes kopec, za Kozákovem.
Jedeme Kozákov, přes Špici a hledám, kde je ta odbočka k Rotštejnu. Moc si nepamatuju, kde to na té mapce bylo a tak dojíždím do Sekerových Louček. Ostuda, otáčím to a koukám se do mapy v mobilu – a to jsem kousek od baráku. Koukám, že jsme měl odbočit hned za zatáčkou pod Špicí. Tak to jsem si opravdu nevšiml, že tam něco bylo. Vracím se a skutečně, uzounká cesta tam vede, dávám se na ní a stejně si nejsem jist, zda neskončím u někoho na dvoře. Žádné auto odnaproti jsem naštěstí nepotkal a kupodivu jsem zkončil na parkovišťátku pod Rotštejnem. Místo asi pro 5 aut, už jich tady bylo sedm, tak to dávám podél cesty. Nikde tu zákaz nevidím, snad to projde. Vypouštím Filípka a Jitka bere Nelinku – na její první výlet – do klokanky. Je 11:45. Vyšlapanou pěšinou jdeme do kopce (po modré) a po pár stech metrech stojíme před ním – zřícenina hradu Rotštejn /*1007*/. Vydáváme se tedy do jeho útrob, je otevřeno, paráda. Chápu to, že službu zde mají nějací fandové z klubu na záchranu hradu, nějaký usměvavý pán s ještě veselejší paní. Vstup je dobrovolný, rádi přispíváme, líbí se nám tu. Po projití ochozu si to suneme nahoru na vyhlídku. Nádhera, po té zimě krásný rozhled malebnou krajinou. Fotíme, ikdyž to nelze foťákem zaznamenat. Po čtvrt hodince lezeme dolů, schází se tu asi 3 děti, tak jim paní povídá pohádku a ukazuje bylinky, co má v místní hrnečkové zahrádce. Pak ještě kupujeme TZ a pohled.
Venku posedíme na lavičce u veřejného ohniště a jsme sto se šplhat po skále nahoru, resp. po schůdkách ve skále. Dostáváme se na vršek Klokoček, jdeme pomalu dál (po žluté), krásným prosluněným lesem, kocháme se z každé vyhlídky, jen nesmíme zapomenout na Fífu, není tu žádné zábradlí a dolů je to pár desítek metrů. Ujdeme asi 0,5km, těsně před sestup do Klokočských průchodů.
Fífa vyžaduje svačinku a pak jdeme stejnou cestou zpátky. Ve 14:00 jsme u auta a vyrážíme domů, bereme to ještě přes Lestkov na zmrzku. Parádní odpolední výlet nebo spíše jen taková předobjedová vycházka, která nás nabyla energií a chutí do dalšího výletování v nové sezoně, nyní již v plné sestavě – i s Nelinkou.
DJFN