2018 Vysoké Tatry II, den 2. – Hotel Magurka – Mala Polana – Bachledova Dolina*

9.9.2018

Dnešní den je slabší, odjíždíme domů. Ráno je ve znamení balení a jde se na snídani. Potom nakládáme bágly do autobusu a jen s lehkým baťůžkem vyrážíme na poslední túru. Jdeme zrovna od hotelu přes přilehlou vesnici Ždiar a stoupáme polní cestou na protější vrchol, spíš kopec Magurka (1196m).

Odsud pokračujeme doprava po hřebínku na Bachledku. Po propršelé noci je to vcelku terénní vložka, ale jenom kousek.

Docházíme na Bachledku, takové klasické komerční středisko na konci lanovky z Bachledovy Doliny. Právě tady tu budují rozhlednu, tedy procházku korunami stromů, jejíž stavba je nyní velice rozšířená. V místní restauraci Panorama su kupujeme pivko, bohužel jen pleškové a holky k tomu langoše.

Posedíme, pocouráme po vršku asi hodinku a dáváme se cestou pod lanovkou dolů. Tam by na nás měl čekat autobus a vzít nás zpět domů. Čekáme zde přes hodinu, silnice sem jsou ucpané a autobus se sem nemůže dostat, jdeme mu naproti a nakonec na sebe natrefíme.

Po cestě domů následuje obligátní zastávka u silnice na koupi sýrových pochoutek. A v devátenáct hodin už sedíme za hranicemi  v Prostřední Bečvě ve Valašském Šenku Zavadilka na výborné večeři.

mapa

2018 Vysoké Tatry II, den 2. – Hotel Magurka – Bistro Strednica, termály Vrbov*

8.9.2018

Dnes není v plánu žádná větší túra, autobusem se nejede, takže jen kdo jak chce přímo pěšo od hotelu. Až na odpoledne je vymyšlen zájezd do termálů Vrbov. Jirka nám navrhuje vydat se s ním jen na hodinový výlet k nedalekému turistickému zastavení bistro Strednica.

Po půl deváté se slézáme před hotelem, jako obvykle to děsně trvá, než se vyjde, že prej není kam spěchat 🙂

Nakonec přeci jen vyrážíme, kousek Monkovou dolinou, v níž leží i náš hotel, ale z ní se pak dáváme doprava podél místního potoka do lehkého kopečka.

fsgdf

hfdhdfhg

Poseděli jsme mnohem déle než jsme plánovali a proběhlo mnoho koleček trnkovice, ale autobus do Vrbova jsme stihly – jak by ne, když byl vedoucí zájezdu s námi 😀

mapa

2018 Vysoké Tatry II, den 2. – Palenica Białczańska – Morskie Oko*

7.9.2018

Ráno po sedmé je docela frišno – jen šest stupňů. Po krátké snídani se balíme a jdeme čekat před hotel na autobus, který nás má odvézt někam na Polskou stranu Tater. Nakonec to není ani dvacet kilometrů a za půl hodiny jsme tam – Bielovodská Dolina. Po menších peripetiích s parkováním, jelikož je všude narváno, nás řidič vysazuje u centrálního parkoviště a sám jede zaparkovat někam kus zpět. Odtud má výlet pokračovat k jezeru Mořské oko a pro zdatnější i dál, třeba až na Rysy, to však ostatní po včerejším výšlapu odmítají. Jirka slibuje překvapení, že nás notný kus pod jezero sveze koňské spřežení. Úplně na tyhle voloviny nejsem, ale nepoběžím pěšky za ostatními. Po půl desáté už sedíme na voze…

Koňským spřežením trvá cesta z Palenica Białczańska (blízko Bielovodskej doliny/Lysé Poľany) k místu Włosienica přibližně 45–60 minut. Povoz nejezdí až k samotnému jezeru, od zastávky Włosienica je nutné ujít posledních cca 1,5–2 km (asi 20–30 minut) pěšky.  Jízdné bylo asi 60PLN

Na Włosienica si dáváme přestávku na pivko, pár fotek a dál pokračujeme pěšky

Schronisko Morskie okko a okolí přetéká lidmi

Nakukujeme dovnitř, ale fronta je nekonečná a jelikož sváču i pleškové máme v báglu, jdeme si raději obejít jezero, tam už je lidí podstatně meněj.

Nacházíme klidné místo, kde si dáváme svačinu, tady je pohoda a skoro nikdo. Na protějším břehu probíhá jen nějaká svatba a sem tam projde někdo z našeho zájezdu. Před půl třetí se již vydáváme na cestu zpět na parkoviště, tentokrát pěšky.

mapa