Tip na zpestření tohoto výletu nám dal Leoš. Již nějakou dobu plánuji se zastavit u kamaráda ze střední – Tomáše, který z oken svého bytu má parádní výhled na hrad Pecka, s tím, že to vezmeme přes Lázně Bělohrad. Leoš nám dal navíc dobrý tip kouknout se na návrší Byšičky a nedalekou “provrtanou” hůrku Hřídelec.
Konečně přišel taky jeden slunečný den, poslední dobou je jich nějak málo. Že bychom se po dlouhé době někam vydali? Ale kam? Počasí je takové nejisté, za chvíli se může zatáhnou a začít sněžit, navíc je brzo tma.
Doma, při listování knihou “Rozhledny a ztracené hrady”, kterou jsem dostal k vánocům, jsem narazil na Allainovu věž, jenž by měla být asi 2km od rozhledny Tábor, tady kousek za Lomnicí nad Popelkou. Pojedeme tam, na hodinovou procházku.
Přibalujeme malé sáňky a po půl druhé úspěšně dojíždíme na vrchol, cesta se zde udržuje jen protahováním, naštěstí jsme však nikde v prudších pasážích zastavit nemuseli. To už by byl s rozjezdem možná problém. Stále krásně svítí sluníčko a ojíněné stromy všude kolem se jen třpytí. Trošku mrzne, sníh krásně křupe pod nohama.
Před námi 35m vysoká Tichánkova rozhledna /*958*/ na kopci Tábor, byli jsme tu již několikrát, nikdy však nahoře, dnes to snad napravíme.
Nejdříve však kudy k té Allainově věži…
severní stranou vrcholu Tábor vede 400 metrů dlouhá Křížová cesta, vybudována v roce 1898 mezi poutním kostelem Proměnění Páně na Táboru a studánkou s kapličkou a plastikou Krista uzdravujícího nemocné, cesta dále pokračuje po červené do Lomnice/Popelkou uvedený kostel, Proměnění Páně, máme hned za zády Nelinka sedá na sáně a pokračujeme dál kolem místní zajímavosti – cvičiště pro výcvik norních psů trochu jsem čekal a doufal, že půjdeme po dlouhou dobu očekávaném sluníčku, ale cesta ač na jiho-západ vede stále lesem, takže ze slunce opět nic nebude… a tolik jsme se těšili 🙂 a zase les a stále les ještě až konečně chvilku po druhé hodině jsme u Allainovy, tato původně vyhlídková věž byla postavena v roce 1862 stavitelem Josefem Pruvotem, je vysoká 13 metrů a postavena v novogotickém stylu z pískovcových kvádrů a má osmiúhelníkový půdorys. Na všech fotkách je polorozpadlá a kolem samý nálet a stromy, na info tabli se dočítáme, že byla nedávno (červenec 2014) zrekonstruovaná a okolí taktéž zrevitalizované Allainova věž /*2347*/ v celé kráse, škoda jen, že nebyla zachována možnost na ní vylézt pohled od věže dolů směrem k Jičínu (leží odtud jižně cca 6,5km vzdušnou čarou) na čerstvou mýtinku s posezením a nově zbudovaným rybníčkem napájeným z místního pramínku pohled do vnitřku věže, jen to schodiště kdyby bylo…
Nelče začíná být asi zima, přestože krásně svítí a je nabalená o několik vrstev víc než Fífa – alespoň to dává najevo dost pronikavým křikem, nezbývá nám, než se dát na ústup a otočit to k autu
cestou se ještě snažím udělat pár fotek třpytících se stromů okolo
a už jsme u auta, na rozhlednu se už nikomu moc nechce, teda mimo mne a Fífy, takže jdeme sami, vedle vstupních dveří na rozhlednu je právě úplně ne moc sem zapadající kresba k příležitosti rekonstrukce rozhledny v roce 2006 při vstupu do rozhledny je kovový turniket, který vás vpustí na jinak nehlídané schodiště po vhození 20ti korunové mince, nahoru je to nějakých 145 schodů, bohužel po cestě mi vypovídá službu foťák – vybitá baterie, tak beru telefon a po rozsvícení displeje se vypíná též – zapoměl jsem vypnout GPS a baterie jsou taky KO, je to pech, foťák už zapnout ani nejde, telefon ještě jo, tak rychle naslepo dělám pár fotek… S Filípkem sbíhám dolů a v 15:20 odjíždíme domů…
Letos jsme se tradičně zúčastnili výročí otevření rozhledny U Borovice (poblíř Vysokého nad Jizerou), tentokrát bylo jubilejní 5. Počasí bylo chladné a dost větrné, proto jsme vyrazili s dětmi autem a pobyli asi jen 1,5 hodinky kolem poledního. Účast byla tradičně hojná, sejkory výborné, viz. pár fotek z mobilu..
Je stále krásné podzimní počasí, tak kam krátce vyrazit? Na Jizerku? Trosky? Nakonec mne napadá si jen tak pohodově zajet autem ke skalní vyhlídce Strážník /*1364*/ (778asl), kousek nad Jabloncem/Jizerou a potom bychom se mohli podívat ke zřícenině hradu Návarov /*1613*/, ke které jsme již nedošli při minulém výletu ze Spálova k návarovskému mostu. Je to jedna z mála zřícenin v nejbližším okolí, kde jse ještě nebyli.
sobota 20.9.2014 Počasí je stále nejisté a tak na feráty a ani žádný delší výlet opět nejedeme. Udělali jsme si alespoň malou poobědní procházku do vedlejší vesnice – na Nouzov a stavěli se přitom po roce podívat na recesistickou nejnižší rozhlednu – Cimrmanovu (529asl).
Po minulé ferátě v Semilech jsme celí natěšení si zkusit nějakou další. Naštěstí pro nás, v půlce prázdnin vybudovalo občanské sdružení Vodní brána v čele s Martinem Markem – Čokařem novou ferátku kousek za kopcem – nad Bílým potokem. Má to být sice jen jednoduchá krátká ferátka “B”, ale aspoň něco pro začátek. Díky!
Již 2 týdny je docela ucházející listopadovo-aprílové počasí, takže na nějaký výlet do hor nic moc. Leje a za 5minut svítí, modrá obloha a dokola. Potřebuji zajet do Poniklé do Mountainshopu, takže je to dobrá záminka stavit se na zřícenině hradu Nístějka, je to kousek pod Vysokým/Jiz. a přesto jsme tam nebyly a ten divnej název…. Nístějka.
Na středu jsme naplánovali krátký výlet nad Liberec na Ještěd. Chceme ho ukázat Fífoj zblízka, je to takový orientační bod, který mu stále ukazujeme, tak ať ví o co jde. Samotnému Ještědu předcházela návštěva pekárny v Bauhausu na kávičku a něco dobrého a v Decatlonu a ve Sportisimu.
Po pěkném výletě na rozhledny z minulého týdne jsme se vydali na druhou etapu. Vytipovali jsme dalších 5 kousků z cca 15, co jsou kolem Jablonce a Liberce. Co stihneme, to stihneme.
Již při návštěvě Černé Studnice někdy předloni nás udivilo kolik je odtud vidět rozhleden kolem Liberce a Jablonce. Pohled do mapy.cz mne jen ujistil, je jich přes 20. A navíc po pěších tůrách by stálo za to si o dovolené trochu odpočinout a objet je jen tak autem.
Ráno je obloha zatažená a nevypadá úplně ideální na dlouhé rozhledy, ale i tak mlžný opar už je skoro měsíc, tak kdo ví kdy to bude lepší. Pršet snad nebude, vyrážíme.