Rubrika: Pohoří

2016 Dolní Morava – Stezka v oblacích, r.Suchý vrch, m.Letohrad

11.června 2016

Na dnešní den se opět po roční pauze podařilo zorganizovat výlet s Příkerskými hasiči. V nějaké reportáži v televizi koncem roku jsem viděl slavnostní otevírání rozhledny “Stezka v oblacích” poblíž Kralického Sněžníku a jelikož již delší dobu jsme chtěli jet na Šumavu na “Stezku v korunách stromů”, která je obdobná, volba byla jasná. Na Dolní Moravu to je podstatně blíž a tak ztrávíme v autobuse méně času. Na Mapy.cz zkoumám další možné zastávky, nabízí se vojenské muzeum a velké množství betonových bunkrů a opevnění kousek od Dolní Moravy v městečku Králíky. Ale nevím jak by to koho zajímalo, mne třeba vůbec. Pak nějaké rozhledny a o kousek blíž k domovu a i nám tématicky blíže nacházím Muzeum venkova a řemesel v Letohradě, je to po cestě a v areálu je velká hospoda, kde bychom mohli hromadně zakončit den pozdním obědem a nějakým tím pivečkem – jako nevýhodu minulých hromadných výletů jsem viděl, že oběd byl zajištěn blízko domova a tak se musel brát ohled na to jak dlouho bude trvat zpáteční cesta, plus nějaká ta rezerva, abychom se tam včas dopravili a tak se zbytečně pospíchalo. Tady se najíme v místě a jak dlouho bude trvat zpáteční cesta, nám pak už může být tak nějak jedno, což dává větší možnosti v pobytu na jednotlivých místech. Plán je tedy jasný už někdy v půli dubna. Na stezku v oblacích je vyhrazeno kolem 4-5hodin. Den před výletem, to ale ještě promýšlím, že s ohledem na velké věkové rozmezí účastníků stejně nikdo asi na nějakou tůru po hřebeni asi nepůjde, od rozhledny je to všude relativně daleko, třeba Kralický Sněžník tam a zpět 18km, to by bylo na celý den a tak koukám do mapy znovu a plánuji zastávku mezi Dolní Moravou a Letohradem – na Suchém vrchu, kde je také relativně pěkná, a s ohledem na proměnlivé počasí, krytá rozhledna. Po několikáté a naposledy obvolávám všechna místa kam pojedeme, jestli nebude nějaká plánovaná výluka, přeci jen tam přijet s 50 lidmi a kdyby bylo zavřeno… Ale OK.

Pokračovat ve čtení “2016 Dolní Morava – Stezka v oblacích, r.Suchý vrch, m.Letohrad”

2016 Dvoračky – Sachrovou cestou

neděle, 3.dubna 2016

Za celou zimu jsme se nedostali nikam dál, než k vycházkám po vsi a okolí a tak když se po dlouhé době venku dostalo ke slovu sluníčko museli jsme již někam vyrazit. Z domu vyjíždíme s úmyslem dojet na Jizerku, udělat malý výšlap na Bukovec a zase jet domů. Jakmile však přijíždíme k Rozhledně u Borovice a vidím Jizerky bez sněhu, nechce se mi do toho bláta jet, zvažuji jet na Mísečky a z nich na Vrbatovku, ale kyvadlovka ještě nejezdí, žlutá trasa nevím v jakém je stavu a jít několik kilometrů po silnici by děti nudou nepřežily a nechci je otrávit hned zjara. A tak mne napadají Dvoračky, ještě vymyslet kudy tam? Takže u Ručiček odbočuji na Vysoké/Jiz a tam zastavuji na parkovišti, abych kouknul do telefonu, jaká tam vede nejkratší cesta. Na druhém konci náměstí zrovna “pomáhat a chránit” staví nemilosrdně všechna auta v obou směrech, asi chybí peníze do rozpočtu. Koukám do mobilu, po žluté po silnici nepůjdem, modrou kolem Huťského potoka jsme šli posledně z Dvoraček, z výletu z Harrachova a hlavně tím lesem to byl pěkný krpál a po jistě zledovatělém sněhu by to nebylo nic moc, ale zajímavě vypadá červená z Františkova – jedeme tam. Beru to Tříčí, Jabloneček, Rokytnice…

Pokračovat ve čtení “2016 Dvoračky – Sachrovou cestou”

2015 Jeseníky 4 – Rejvíz, Mechové jezírko

neděle, 5.července 2015, den čtvrtý – odjezd

Ráno, jako každý den, začíná snídání, ale dnes navíc již přichází smutnější záležitost, balení věcí a odjezd domů. Abychom si den přeci jenom trochu vylepšili, máme v plánu ještě zajet asi 27km do nedalekého Rejvízu a vydat se k Mechovému jezírku. Před osmou už máme předaný pokoj a v osm již plně naložení vyrážíme.ještě poslední ohlédnutí za naší dočasnou domácí destinací
a před devátou jsme již v Rejvízu /*7*/

možností kam jít je opravdu mnoho 🙂

my v tom máme ale jasno – k Mechovému jezírku


cesta by měla být komplet lesem, takže na hřebenech ať se dnes smaží někdo jiný

cesta lesní pěšinou krásně utekla a po valbovém chodníku docházíme k “mítní bráně” (dospělí á20,-, děti á10), z čehož se platí asi jen obnova chodníku – přes 800m se jde jen po dřevě!




docházíme k Mechovému jezírku, zajímavější mi přijde víc cesta rašeliništěm, než samotné jezírko



ještě jedna na památku

a odcházíme, začíná to tu nějak houstnout


zpátky to bereme zkratkou přes vršek U Pomníku (814asl)

památník 1. světové válce – monument pěti kamenných čtvercových sloupů, 6 m vysokých, je vztyčen na pětiúhelníkové základně a u vrcholu spojen obvodovým věncem, na vrcholech pilířů jsou kříže s válečnými letopočty (1914-1918), uprostřed pomníku stojí Kalich hořkosti

v poledne se ještě posilňujeme v místním bufetu a už nadobro odjíždíme domů, před sebou máme nějakých 220km po okrskách

v Polsku nás zastihuje prudký déšť, že skoro musím zastavit, jak nic nevidím, ujedeme tři kilometry a sucho…

Výlet do Jeseníků byl krásný, podařilo se nám navštívit všechna plánovaná místa a i objevit spoustu nových – na příště. Jen počasí bylo skutečně horké až moc. A to prý oblast Jeseníků byla v těch vedrech nejchladnější v ČR. Kvůli dětem jsme proto museli omezit pěší výlety, protože přesto, že jsou na dlouhé štace zvyklí, tak v tom vedru prostě trpěly a to nejen oni. Hlavně, že nám však dovolená nepropršela. Paráda!! Kam na předdovolenou za rok?

autem přes 250km

pěšky cca 5km

1xTZ(7)

mapka k mechovému jezírku (klikni)

Pokračovat ve čtení “2015 Jeseníky 4 – Rejvíz, Mechové jezírko”

2015 Jeseníky 3 – Ramzová, Šerák, Keprník, Lesní Bar

sobota, 4.července 2015, den třetí

Přestože tady v Jeseníkách nepanují taková vedra jako v ostatních částech ČR, museli jsme dnešní plán upravit. Původně jsme chtěli jít z Ramzové přes Šerák a Keprník zpět na Červenohorské sedlo, čímž bychom měli se včerejším výletem projitý celý hřeben Šerák – Ovčárna. Nemělo to být daleko, asi 10km, ale Filípkoj se do toho moc po včerejšku nechtělo a tak jsme se rozhodli, že ho nebudeme trápit. Navíc pro uzavírku zrušené turistbusy bychom se do Ramzové dostaly až po jedenácté, takže bychom šli hřebenovku přes pravé poledne a to se nechtělo ani nám. Takže plán-neplán nakonec je, že vyjedeme lanovkou na Šerák, uvidíme kam dojdeme a stejnou cestou zase zpět.Před půl devátou parkujeme přímo u lanovky v Ramzové (zdarma) /*9*/ a chvíli rozmýšlíme, zda koupit zpáteční nebo ne. Jelikož je to však podél lanovky skoro 6km nezáživnou cestou a my zavrhli 10km hřebenovku, kupujeme zpáteční (2x á270 + 1x á160,- – děti od 5let včetně)
dráha je rozdělena na dva úseky, první o délce 1459m je z Ramzové (765asl) na Čerňavu (1065asl) jedeme společně 4-sedačkovou lanovkou

druhý úsek o délce 1810m z Čerňavy na Šerák (1351asl) jedeme po dvou

SZ pohled směrem na Smrk (1127asl)

už takhle po ránu je opravdu úmorné vedro, tak se na pivko schováváme do místní chaty “Šerák” /*4*/